vždyť je to naprosto logické - třeba u toho préfére je to nádherně vidět podle výslovnosti. Kde budeš číst "e" dlouze, je "è", a je to právě tam, kde se nebude na konci za "r" číst už nic dalšího:
préférer [prefere]
je préfère [ž prefe:r]
tu préfères [ty prefe:r]
il/elle préfère [il prefe:r]
x nous préférons [nu prefero]
x vous préférez [vu prefere]
ils/elles préfèrent [il prefe:r]
----
stejně třeba que je préfère [k ž prefe:r] x je préférais [ž prefere]
...trochu problém je snad jen s budoucím časem a podmiňovacím způsobem, kde se za tím "r" ještě něco čte - ale to e se čte pořád krátce, tj. "è" tam není a zůstává "é"
+ kde je é, tam se čte "e zavřené"
kde je è, tam se čte "e otevřené" (opět krom budoucího času a podmiň. způsobu)
...ale furt se to řídí tou výslovností. Podobný je to třeba u lever, kde je to ale ještě zřejmější, protože to vlastně naznačuje "tady máš číst "e", aby člověk nevyslovoval [ž lv] podle vzoru [nu lvo]
(za ten fonetický přepis se omlouvám, ale fakt se mi nechce hledat a kopírovat sem příslušné fonetické značky ;)) |