| Re XXIXJedná se o tzv. pojízdnou rakvičku. Rakvička je hezky malovaná, protože se používala ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Po té co se Krátkorzaký dotázal na přítomnost dalších dvou kolegů a nedostal od nic nechápajících dětí odpověď, přijeli na jeviště dva pohůnci s tímto zařízením. Krátkozraký podrobně dětem průběh chorob a zranění, které předcházely smrti kolegů, obšírně pojednal o jejich utrpení a po té jim názorně ukázal jejich ostatky. Po námitkách některých rodičů, jejichž děti po shlédnutí představení začaly koktat, něteré přestaly mluvit úplně a po námitkách technického tzv. inženýrského křídla divadelního souboru, že by se do rakvičky Dlouhý nevešel ani natřikrát, byly ostatky nahrazeny urničkami, které se v rakvičce vozily. Přesto tato pasáž hry byla populární pouze u morbidně založených jedinců a ostatní se projevovali pouze chvílemi udiveného ticha. Přes preciznost, jakou byla rakvička Cimrmanem vyřešena, byla pro neúspěch tato část hry škrtnuta, protože se neuplatnila ani v předchozí hře Kašpárkův hrobeček, kde za pompézní smuteční hudby, zajíždí mrtvý kašpárek s touto rakvičkou do hrobečku na speciální rampě. V dnes secvičeném představení se tato část hry, narozdíl od Ericha Fiedlera z Vídně, vynechává. |
Registrace nového uživatele 
