Ad XXXI.Pánové Vendelín Babirát a František Manďák, zaměstnanci firmy Thonet, pilně vyřizují objednávky z celého světa, kterými byla firma na přelomu 19. a 20. stol. zahlcována. Majitel firmy, pan Michal Thonet, byl nucen pořídit do své továrny Cimrmanovy motorové psací stroje,
které dostaly přednost před všemi jinými ze tří důvodů.
Jednak byly velmi rychlé, stabilní a dalo se na nich pracovat přímo v provozu továrny, (kde si dělníci odebírali objednávky přímo z příslušného koše). Dále nebylo třeba kancelářských seslí, jelikož se psalo v poklusu, což zvýšilo vyřizování objednávek o pěkná dvě procenta. A za třetí, Cimrmanovy Mopstroje byly dodávány ve třech variantách, totiž pro praváky, leváky a analfabety.
(Třetí typ stroje sice umožňoval práci i těm nejzaostalejším písařům, ale byl pro Cimrmana výrobně nejnákladnější, což se pochopitelně muselo projevit nejen v ceně, ale i následně v Cimrmanově bankrotu, protože ani tak dobře prosperující firmy, jakou byla Thonetova, si nemohly náklady tak astronomické výše dovolit. Tolik na vysvětlenou, proč na obrázku Cimrman Mops III. Unific chybí.)
Snímek nám však v pravém horním rohu šťastně zachytil tzv. Výhružný fackovník. Tento předchůdce Tabule cti byl Cimrmanem vypracován na výzvu M. Thoneta, jenž měl určité nesnáze s pracovní morálkou některých zaměstnanců. Stávalo se totiž, že prostí vesničané ohýbali nábytek opačným směrem, čímž způsobovali firmě nevyčíslitelné škody. Např. v roce 1901 to bylo 578 zlatých, 50 kr. Protože to však bylo z nevědomosti, a nikoli sabotáž zaplacená konkurencí, upustil majitel od tělesných trestů a požádal o pomoc Cimrmana.
Na závěr už jen taková perlička. Jestlipak poznáte, který písař měl zrovna ( v den vzniku fotografie) na starost vaření kávy pro šéfa?
|