Prislo mi mailem..NADĚJNÉ VYHLÍDKY (PO ČESKU)
Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km
od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako
systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával
jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a
spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3
630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít.
Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné...
Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel
jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný ? 38 tisíc. Na
denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů kezdit
jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a
taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v
Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu
občas nějaké restauraci. Ale práce mně baví, mám skvělé výsledky, firma je
se mnou velmi spokojená a daří se nám.
Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata ? 26 600 korun na
dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním
městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě
najedu domů a zpět 1 920km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé
další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku.
Počítám, počítám...jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8
800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430
korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá.
Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje odměna
činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím,
skládám známým pécéčka. Udělám tak jeden týdně, na každém vydělám asi 2 000,
tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím
živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální
zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc.
Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám, počítám...Z
mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160.
Polovina? Pani, nechejte si ten formulář...
Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a
sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu
práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do
rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si
konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách. Minulý měsíc
jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má
atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3 000 měsíčně,
vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing.
A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok nazpět,
potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek.
Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7 000, možná bychom si
pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing
lehce z těch 35 800 čistého lehce utáhneme.
Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No,
nějak ten měsíc vždycky přežiju...to víte, už jsem si zvykl na svůj denní
režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí
noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme
někam na výlet, podle počasí ? do přírody, na koupaliště, na běžky, do
akvaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě
vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i
tu paní na Úřadě? Ale brzy mně to přejde, vždyť se máme tak dobře a já jsem
nevděčný!
Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a pozvu je
na pivo. Jsou furt nespokojení, což nechápu. Makají a stále jim nestačí
peníze. A přitom je to tak jednoduché...
Díky státe, díky vládo, miluji tuto svoji zem! |