Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Lopuch, server nejen
pro botaniky

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub DrD+ - Čaroděj [ŽP: neomezená] (kategorie RPG (hry na hrdiny)) moderuje Bouchi.
Archiv
Zpět do klubu Dračí doupě Plus.

Téměř finální errata příručky čaroděje - 1. část (10. 4., po textové stránce úplná).
Provizorní index kouzel
Provizorní errata Čaroděj

Diskuse pokračuje na RPG Fóru.
Na migraci starších příspěvků se pracuje.
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 1392 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
captainn 29.3.2006 07:22  134
spisiTěžko říct, hledal bych v obecném klubu slova s příspěvky matka, úroveň a pod.
Jen si nejsem jist, zda se pak ta diskuse alespň částečně nepromazávala, jelikož se v ní místy PJ spoilovalo, ale něco by tam z ní zbýt každopádně mělo.
bouchi Bouchi Dračí doupě II - Legenda je zpět 29.3.2006 06:29  133
spisi"vetsinou ked nema rusny zivot sa na 2. uroven nedostane"
a) Z ceho to vyvozujes?
b) Jak z toho plyne, ze ma tim padem vsechny vlastnosti na 0?
spisi 29.3.2006 06:11  132
captainnMozes mi na to dat nejaky odkaz. Ako napriklad pod cim to mam hladat.

Bouchi: No nevim vetsinou ked nema rusny zivot sa na 2. uroven nedostane.
captainn 28.3.2006 19:56  131
spisi: To se řešilo už v obecném klubu.
bouchi Bouchi Dračí doupě II - Legenda je zpět 28.3.2006 19:56  130
spisiA proc by mel mit kazdy lidsky sedlak vsechny vlastnosti na 0?
spisi 28.3.2006 19:52  129
BouchiKdyz sem clovek a predpokladam ze sledliak ma vlastnosti 0,0,0,0,0,0 tak musim mat bud vecsie alebo v najhorsom pripade rovnake vlastnosti ako on. Samozrejme ze za hobita mozem mat horsiu silu ale to zas zoberem hobiteieho sedliaka atd.
bouchi Bouchi Dračí doupě II - Legenda je zpět 28.3.2006 19:48  128
spisi"preco musi byt kazda vlastnost lepsia v najhorsom pripade rovna sedlakovej"
A kde je psano ze musi?
spisi 28.3.2006 19:43  127
DanteLen maly detail. Preco si myslis ze ked si nedal bod do vol tak je trasoritka??? Ma dejme tomu vol +1 to znamena ze se boji mene nez nejaky sedlak. A takovi sedlak se zas namusi bat kazdy krysi.

Jeste mi celkovo na tomhle systemu DrD+ nejde do hlavy, preco musi byt kazda vlastnost lepsia v najhorsom pripade rovna sedlakovej. Ja by som povedal ze ked sa niekto venuje dejme magii ma i mensiu silu nez hociktory sedlak. (Narazim na spusob dat postavam zaklad vo vsetkom zhorseny o 1 alebo zlepseny vetsine inych postav teda CP, radsej to vsak necham tak, hraci by ma zabili)
raistlin 28.3.2006 17:49  126
Myslim si že jste malinko uhnuli od čaroděje a spise by se vase diskuze hodila bud do obecneho klubu a nebo spise do klubu uplne jiného, věnující se psychologii
captainn 28.3.2006 16:27  125
Zdá se mi, že místní komunikační "problém" vznikl díky tomu, že jeden mechanismus je použit za dvou různých okolností, které se v jistém směru překrývají. Původně ta debata začla u soustředění a teď se jen setrvale motáme kolem vůle. A to už je přeci jen trošku někde jinde.
dante_the_blue 28.3.2006 13:58  120
Vůle
Přestože je pojem vůle v psychologii stejně významný jako například myšlení, znalosti o ní jsou jen nepatrné. Historicky se pojem vůle vyvíjí od Aristotela, který považuje vůli za jednu z mohutností psýché(psychologie).
Postupem doby se koncept proměňoval a psychologové přicházeli na to, že vlastně nemají žádné vodítko, které by pomohlo tajemství vůle rozluštit. Vůle má zvláštní význam ve filozofii, respektive v etice a v teologii, kde je obvykle používán pro označení zvláštní psychické způsobilosti(síly osobnosti) odolávat náporu smyslových pudů a řídit jednání na základě vědomého chtění, záměru. Pojem vůle je tedy kladen do protikladu pojmu pud.
V dějinách filozofie se nacházejí historicky odlišná pojetí vůle.
Platon a Aristoteles ostře rozlišují smyslovou žádost a vůli. Tomáš Akvinský chápe vůli jako racionální snahu, jako usilování o dobro řízené intelektem, jako chtění plynoucí z intelektu.
Naopak podle Descarta je myšlení řízeno vůlí.
Podle I. Kanta je vůle rozumové chtění, je to „praktický rozum“.
Existují i psychologické analýzy vůle: W. Wundt (1905) chápe vůli jako základní duševní funkci a spojuje ji s afekty. Proti tomu vystoupil J. Lindworski (1923), podle něhož spočívá vůle ve volbě hodnot. Podobně se vyjádřil K. Lewin (1922).
S. L. Rubinštejn (1967) uvádí, že „každé volní jednání je cílevědomé jednání“ a že „počátky vůle jsou obsaženy již v potřebách jako výchozích pohnutkách lidského jednání“.
Podstatnými znaky volního aktu jsou:
1. vědomí vlastního rozhodnutí
2. aktivní akce
3. vědomí cíle i prostředků k jeho dosažení.
Základním problémem je vznik volního aktu, transformace zkušenosti v aktivní, cílevědomé jednání. Termín jednání se právě v tomto smyslu vztahuje kvůli.
Je to činnost řízená vědomím cíle a zvláštní druh chování.
I. P.Pavlov se domníval, že podstatou volního aktu je speciální činnost mozku a soudil, že jde o zvláštní druh reflexů. Ilustroval to na případu výcviku „podání packy“ u psa. Pasivní zvedání packy je u zvířete spojováno s určitou odměnou, např. kouskem potravy. Když se vytvoří toto spojení a pes má potřebu získat potravu, přiběhne a zvedá packu.
J.C. Eccles (1970) se domnívá, že fenomén vůle nelze vysvětlit neurofyziologickými mechanismy.
Vůle je souhrnný název pro procesy rozhodování, jednání a pro chtění a úsilí. Tyto jevy spolu souvisejí. U různých osob jsou různě vyvinuté vlastnosti vůle, např. ráznost, sebevláda, vytrvalost. Podrobněji řečeno je vůle společensky podmíněný psychický proces vědomé a účelné regulace všech reakcí člověka, zejména jednání a schopnost rozhodování a volby činnosti, nutné k uskutečnění vytčeného cíle. Je také specifickým aktem, nelze ji redukovat na poznání, prožívání nebo na jednání jako takové.
Nejcharakterističtějším rysem vůle je realizace schopnosti člověka překonávat vnější i vnitřní překážky, nepodléhat bezprostředním přáním a impulsům, tedy nikoli jen zážitek ,,já chci“, nýbrž zážitek ,,je nutno“, ,,musím“,uvědomění si hodnoty sledovaného cíle a uskutečňovaného činu.
Idealismus chápe vůli jako sílu, nezávislou na vnějším světě a nesouvisející s objektivní nutností. Volní jednání nebo-li záměrná činnost se však utvářelo a vyvíjelo zejména při společné praxi, při měnění objektivního světa. Vnější svět je odrážen pod zorným úhlem vnitřních podmínek , zvládání potřeb, tužeb , snah, volní činnosti a volních vlastností osobnosti, jež tvoří psychologickou skladbu vůle. Volní činnost počíná uvědoměním a stanovením cíle, pokračuje rozhodnutím jednat a výběrem nejúčelnějších způsobů k uskutečnění činu. Rozhodující pro charakteristiku určitého činu jako volního je však samo uskutečnění činu.
Svobodná vůle nespočívá v domnělé nezávislosti na přírodních a společenských zákonitostech, ale ve schopnosti rozhodovat se a účelně jednat se znalostí věci. Síla vůle pak není dána člověku přírodou, nýbrž je výsledkem znalostí, zkušeností, výchovy a sebevýchovy.

Použitá literatura:
Milan Nakonečný: Encyklopedie obecné psychologie (1997)
Ilustrovaný encyklopedický slovník (1982)

autor> Simiik
dante_the_blue 28.3.2006 13:55  119
Vule obecne v realu zdaleka neni jeden parametr (ale v ramci hratelnosti se bere, ze vsechno postihuje jedna Vule a to, ze nekde muze byt clovek silny a jinde slaby nepostihuje...to uz je ciste na hraci a jeho rolehrani) ani cislem vyjadrit nelze. Fobie mivaji lide opravdu se slabou vuli, alespon v jistem smeru. Casto tito lide byvaji na prvni pohled silni.
Chlast otupuje vnimani a uvedomovani skutecnosti a jejich vliv na dalsi deni cloveka.
noir 28.3.2006 13:52  118
Dante:
112: Nikoli, tím strach i potlačíš, nebo přienjmenším utlumíš. Osobní zkušenost.
114: takže je mu vlastně vůle na nic? Mají fobie jen lidé se slabou vůlí? Neřekl bych, spíš přesně naopak...

Bouchi: Stejně jako zlomená noha přímo souvisí s ohnutou nohou. Fobie je zvláštní tím, že ti žádná vůle nepomůže, prostě je to ti to dané (známé případy francouzských vojáků za I. sv. války, kteří beze strachu útočili na německé kulomety, ale pak odmítli vejít do zákopu, kde byla krysa). A jak tam potlačovali strach? Chlastem (kde je tam vůle? Chlastem vůle klesá, takže by měli mít strach větší, ne?), u Remarqua si jeden hrdina spočítá své šance matematicky a ví, že šance, že zemře není nic moc, nebo se opravdu vůlí rozhodnou. Já bych do těchhle věcí pravidla raději nepletl, kdyby to bylo tak snadné, jak tady naznačujete, psychiatři by si asi tak nevydělávali.

baso4: To jsem tím asi chtěl říct-záleží situace od situace...
dante_the_blue 28.3.2006 13:49  117
Potlacit strach (kdyz uz vznikne) lze jen vuli, at uz ji podkladas cimkoliv, vzdy je to otazka vule.
baso4 28.3.2006 13:44  116
myslim, ze v tmavom lese by som zmyslami velmi strach nepotlacil a ked idem hladat nejaku neznamu priseru, tak ani ta inteligencia (ze tu predsa nic nebezpecne nie je) nepomoze...

[ 1392 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt