Hoši, vole, byl jsem dneska nadvakrát na United Islands, v poledne se mi dost líbila kapela November 2nd (výbornej basák a samozřejmě Martin Vajgl), no a odpoledne jsem si vybral kapelu, o který jsem se dočetl, že hráli s The Black Crowes, takže to pro mi byla taková - jakoby - záruka, že to bude dobrý. Nebylo. Bylo to neuvěřitelný !!! (Mimovchodem jsem tam potkal Mortimera, kterej, klaun, kdyby napsal, mohl jsem ho slyšet, hrál tam od půl dvanáctý). Celou dobu jsem stál úplně u pódia a byl tak nadšenej, jako už dlouho ne, podobný pocity jsem měl naposledy na Fermatě - věřte, nevěřte, třikrát jsem měl opravdu slzy v očích. Nikdy jsem o té kapele neslyšel. Po koncertě jsem Andrejce říkal, že mám pocit, jakoby bubeník a baskytarista v té kapele hráli poprvé, což jsem vydedukoval podle toho, jak jim kytarista naznačoval stopky a konce skladeb a taky všechny sám začínal a oni se přidávali. O to víc to bylo neuvěřitelný - pak jsme si s tím kytaristou (Greg Humhreys) povídali - bubeníka poznal ráno (Dušan nevímjakdál, ze Slovenska, 24 let, úžasnej, plachej, skromnej, dokonce mi vykal, hehe), basák byl Rus, klávesák z Ázerbajdžánu, saxofonista z UK. Prostě páni muzikanti, opravdu radost se na ně dívat a poslouchat je. Musel jsem pak jít domů, protože už by mi asi všechno sralo. Hehe. |