suchosTeď bych taky řekl, že to deska roku nebude. Ovšem fascinující způsob, jakým pomalu a úporně roste, mne vede k udivenému přemítání o tom, kam až vlastně může vyšplhat.
Při poslechu si vždycky říkám, že tam vlastně není nic vyloženě geniálního. Prostě normálně dobrá muzika. Ale na konci si pak říkám - wau, to bylo něco, chci ještě!. A to je příznak.
Zajímavý je způsob jejich stylové profilace. Není to typický post nebo doom nebo stoner. Není to ani typická kombinace nálad těchto stylů, to taky dnes hraje kde kdo.
Čistý doom staví na truchlivém smutku z něhož vystrkuje svoje pařáty záhrobní pochmurnost. Post je zase táhle texturovaný, jeho struktura je spojitá a vrstvená v monotónnosti, v níž probleskují míhající se interference mrazivých transcendencí. Stoner je prostě stoner, hypnoticky drsný atavizmus, v něm je volně ložena hrubá a surová hlína i z ní vysochané a vypálené skulptury.
Všechny tyto elementy v sobě naši Kaliforňané mají, ale zpracovávají je po svém. Post rockové soužení VITSKÄR SÜDEN je zamyšlené a neokázale posmutnělé v jejich vlastním fantasy světě. Je to pro mne vždy zážitek. Jsem rád za tento objev, který vzniknul úplnou náhodou. No, jinak by to nebyl objev.. :) |