themajkl: pokud nemáš kontrolu nad tím, co kdo dělá ve Tvém obýváku ve vitrínách, asi by ses měl nad něčím vážně zamyslet.
Pokud si pod "nemám kontrolu" představuješ něco jako "ano, probrali jsme s dětmi a manželkou, co a jak dělat mohou, a co a jak by bylo nebezpečné; ale co když to nedodrží?", pak by ses měl zamyslet ještě mnohem, mnohem vážněji. Co zápalky, od kolika let k nim u Tebe děti a manželka mají přístup? Nebo jej nemají vůbec? A proti takovému požáru je pár nábojů směšně bezvýznamná hračka...
Proti tomu dvouletému patrně bude ona polička zabezpečena mechanicky, žeano -- protože náboje nenáboje, mohl by z ní vzít třeba cenný porcelán z VIII. století, rozbít jej, a ještě se těmi střepy pořezat a některé i sníst, že. Naopak ve chvíli, kdy je možno dítěti přístup k cennému porcelánu otevřít, lze mu přesně stejně či ještě daleko spíše otevřít přístup i k ostrým nábojům.
Určitá míra risika je součástí života; je nutné ji akceptovat, a snaha ji dovést k nule vede k důsledkům nekonečně horším, než bylo to původní risiko. Jsou rozhodně věci na hranici a sporné (namátkou třeba zápalky v rukou čtyřletého); naproti tomu ale věci jako "ostré zbraně, munice, zápalky, nože, alkohol a jedy v bezproblémovém dosahu desetiletého bez dohledu rodičů" je naprosto správné a normální, a pokud se takové situaci snažíme zabránit, zaděláváme si na problémy nesrovnatelně horší (ne že by je nebylo kolem nás vidět na každém kroku) :( |