Já jsem byl situaci - odhrnutá bunda a ruka na pažbě. Cigáni věděli o co jde a byť byli tři, tak věděli, že nemají šanci a z mé peněženky si nepřilepší, byť měli původně jiný názor. Už to byli asi zkušení harcovníci. Za stálého nadávání se přesunuli na druhou stranu ulice.
Pak na mě jeden přivožralej vytáhl na nádraží pistoli. Tušil jsem, že je to plynovka, ale jeden nikdy neví. Tak jsem vyklidil prostor, připraven padnout mezi koleje a opětovat palbu. Zavolal jsem policii. Krom toho, že zásah byl naprosto amatérský a přestože služebnu měli do cca kilometru, tak tam byli až za 10 min. Naštěstí žádné papírování neproběhlo. To že jsem ozbrojen ani netušili, včetně maníka.
No a jednou šla z pouzdra ven na nějakého dobrmana s vlčákem, jejichž majitel si pletl městský park s polem. Obludy vypadaly nasraně, řítily se na mě a slečnu. Když hafíci zjistili moji odhodlanost (která byla samozřejmě dána železem v ruce a bojovým pokřikem Lehni! :-)) ), tak kopli zpátečku. Majitel byl překvapen, že mohl o miláčky přijít a to vodítko myslím později přehodnotil. Rozešli jsme se v podstatě v dobrém.
Takže ťukám na dřevo, byť je to předmět denní potřeby, tak nebyl potřeba, papírování se nekonalo a doufám, že tomu tak zůstane.
Věřím, že papírování musí být hrozný opruz, bohužel to u nás jinak nejde. Ale kdyby šlo do tuhého a měl bych chránit rodinu, sebe či majetek (tj. měl někoho v baráku), tak ho taky smáznu, pokud by okamžitě neragoval na moje výzvy. Byť je mi jasné, že bych se s tím musel psychicky vyrovnat. Tohle si každej musí prvně srovnat v hlavě před tím, než si kvér vůbec připne na opasek. |