Ravil Saton [20150]: Já mám taky docela rád Watersovy sólovky, hlavně Amused To Death, ale, víš, trochu mě sere, že už 17 let žádnou nevydal, jestli mi rozumíš. Gilmour bez Wrighta mě tolik neba. První deska je taková solidní, skromná, milá. Druhá je slabší odvar (asi spíš předvar, hehe) Momentary Lapse of Reason. On An Island je hrozně utahaný, takový moc stařecký na můj vkus. Ne že by si musel hrát na mladíka, ale Division Bell měl větší šmrnc. |