Jelena ad nesmyslPoslední příspěvky jsem četl příliš letmo a tak zareaguji jen na jediné.
NIC neexistuje. Existence NIČEHO je jen hypotéza a je stejně problematická, jako existence Boha. Bereš NIC jako samozřejmost, ale NIC je jen imaginární konstrukce v tvé hlavě. Používáš NIC, jako pomůcku, jako aproximaci. Vždycky totiž existuje NĚCO. Každé NIC je umělé, neodpovídající realitě. A teprve na tomto pokroucení skutečnosti, a na základě tohoto, stavíš konstrukce, které ti do sebe zapadají....
To nejsou výtky, pouhé konstatování faktu. Nula je imaginární číslo. Žádná nula nikde neroste, nikde neplave. Jen a pouze v našich hlavách. Lidstvo po desetitisíce let dokonce nemělo o existenci nuly potuchy, než-li si lidé nulu vymysleli a zadefinovali.
NE-EXISTENCE je tedy jakýsi stín k EXISTENCI. Aby něco NE-EXISTOVALO, musí se udělat umělý zásah do JSOUCNA. Musíme vy-ignorovat tisíce proměnných, zůstane nám jedna proměnná a zrovna za takových a makových okolností máme z dvou půlek kliku, že ona hodnota X=O. Musíme se podívat do hromady švestek, abychom směli prohlásit ejhle, žádná hruška. Sice je hrušek okolo hafo, ale my jsme si množinu nastavili tak, aby byla sledována jen a výhradně hromada švestek. Tak je tomu s neexistencí čehokoliv.
Používáš hypotézu Bůh neexistuje. Matematicky řečeno Bůh = O. Já osobně si myslím , že poctivější by byla odpověď odpovídající reakci kalkulačky, když číslo vydělíme nulou. Tedy jakési digitální muhehe, rovnice nemá řešení. Sorry, error nevím si s tím rady.
Zkusme na internetu kliknout na nějakou problematickou pornostránku a automaticky jsme přesměrováni na nějakou hackerskou kulišárnu. Přesně tohle se děje zákonitě naprosto každému, kdo se pokouší něco vyjádřit o Bohu. Vždy se do toho nekompromisně vloudí naše vlastní představa-aproximace o Bohu. To co je ale poctivé si říct, je to, že i kdybychom dokázali nesmyslnost kvadriliónu jednotlivých představ o Bohu, tak jsme zase jen a pouze dokázali neexistenci kvadriliónu představ o Bohu. Nic víc. Představa o Bohu má k Bohu stejně daleko, jako představa o souloži, k skutečné souloži. Můžeme si mít představ jak je libo. A můžeme i dojít k závěru, že je to hezčí....
Prohlášení o tom, že Bůh existuje, je samozřejmě velmi problematické. Pokaždé totiž kážeme vodu a pijeme víno. Tváříme se, že vyhlašujeme cosi objektivního, ale vždy ve skutečnosti snažíme se okolí přesvědčit, že existuje PRÁVĚ TA NAŠE PŘEDSTAVA BOHA. No, a ta, přiznejme si to, zákonitě objektivně neexistuje. Naše představa o BOHU, naše konstrukce v mysli je ale jen a výhradně náš problém. Trošku se to zamotává, když se z toho stává hromadná sugesce a hypnóza a podléháme iluzi, že to není jenom nějaká jednotlivá konkrétní "představa", ale že je to všeobecně sdílený fakt.
Používání racionálních argumentů pro a proti hypotéze Boha je jako používání teploměru k měření hlučnosti rockového koncertu. Ať už dojdeme k jakémukoliv výsledku, tak jsme mimoňové. A v tom je to největší dobrodružství. Že si nedáme pokoj a pořád to zkoušíme...:-))
Vyvracet jednotlivé aproximace - představy o Bohu je velmi užitečné. Je to, jako mazat tabuli, abychom mohli na ni napsat něco nového, či nakreslit něco krásnějšího. Popírat Boha je jako prořezávat a omlazovat lískoví.
|