"Náboženství.", pravil Mistr, není vyjádření Skutečnosti, ale náznak, vodítko k něčemu, co je tajemstvím přesahujícím lidské chápání. Zkrátka, náboženství je jen prst ukazující na Měsíc
Někteří lidé se nikdy nedostanou přes studium prstu
Jiní jej cucají
A další tím prstem vylupují oči. To jsou bigotní věřící, které náboženství zaslepilo.
Skutečně vzácní jsou ti, kteří jsou od prstu dostatečně daleko, aby viděli, co ukazuje - tedy ti, kteří proto, že meze náboženství překračují, jsou považováni za rouhače."
Jednou v noci Mistr zavedl žáky na otevřenou pláň pod oblohou plnou hvězd. Pak ukázal na hvězdy, pohlédl na žáky a řekl: Teď se všichni soustřeďte jen na můj prst
Pochopili.
Tohle je zase můj pohled na věc. Pokud bych měl pokračovat v onom příměru, připadáš mi jako vědec obloženej dvěstě zavařovačkama od okurek, kde v láku plavou prsty a ty jsi právě přišel na světoborný nápad, jak ty prsty katalogizovat a porovnávat. Ty prsty dokonce už ani nejsou schopny ukazovat na měsíc. Měsíc a obloha plná hvězd je to, co je hodno pozornosti. Je jedno, zda byl nositel prstu prorostlý do státní mašinérie. Je jedno, kam to dotáhl a jestli někdo dnes zná jeho jméno. Je jedno jestli byl úspěšný v konkurenčním boji. Když ukazuješ prstem na Měsíc, ale všichni čuměj kamkoli jinam, jen ne tam, kam ukazuješ, pak jsi neúspěšný. Úspěch náboženství spočívá v tom, zda jsou schopna alespoň pár pitomcům uvidět Měsíc, skrze ukazující prst. Pokud však prst vyplní celé zorné pole a znemožní vidět měsíc, pak náboženství selhalo. Samozřejmě, že tohle si žádné náboženství nikdy nepřipustí. A své selhání popře a bude vyzdvihovat nicotné a druhotné úspěchy. Nemusíš ani věřit v Boha, abys jim v tomhle naletěl. A vlastně nepřímo kopíroval jejich matrici. |
Registrace nového uživatele 
