Onan se prostě rozhodl, že nebude mít fakana. Nemusel souložit vůbec. Pak by ho Starozákonní Bůh tedy odkrágloval za pohlavní zdrženlivost. Jak milé.
Když dostanu úkol, pak ho můžu odmítnout, a nebo si ho prostě udělám po svém. Pokud mne za to někdo zabije, pak je to vyděrač, mafián, manipulant, despota, tyran. V žádném případě to ale není agapé, či mongolovo: YHWH = láska. A to je hlavní důvod a pointa, proč tady na toto téma toto prezentuju. Goaould ala StarGate se takhle může chovat. Bezpodmínečná láska tohle prostě dělat nemůže, aniž by ještě zůstala bezpodmínečnou láskou. Jestli se od Onana něco očekávalo a on si dovolil tu drzost to nenaplnit, je bezpředmětné.
Na světě se narodilo desetisíce dětí, kdy si muž příliš věřil, že ho vytáhne včas, ale ouha...nehoda. Když má Bůh ve svém arzenálu takovouhle humornou osvědčenou zbraň, nic mu nebránilo, aby vochcal i Onana. Je přece všemocný. Tak dlouho se džbánem pro vodu, až by se ucho utrhlo... Když mohl zatvrdit faraónovo srdce v kauze Mojžíš, nic nebránilo Bohu, aby si zavtipkoval i v rámci Onanovy naivní snahy vyhnout se početí. Koneckonců, když Bůh v afektu zavraždil Onana (jinak se to nazvat ani nejde), tak kýžený cíl, tedy narozený potomek s abnormálně skvělými majetkovými poměry, bez nějž by se asi zhroutila galaxie (když už to byl důvod pro vraždu...), byl stejně v kelu.
Je evidentní, že se vše událo (pokud se něco takového vůbec událo...) zcela jinak. Manželka, nespokojená s jednáním Onana, vše bonzla a Onan byl zlynčován svými soudruhy, kvůli porušení tzv. Božích zákonů. Zákonů, které si na sebe upletli samotní lidé a ke kterým skutečný Bůh přišel, jak slepý k houslím. Není na Bohu, aby okamžitě všem vymlouval každou kokotinu, kterou lidé v jeho jménu předvedou. Dal nám moudrost a vlastní úsudek, abychom k tomu dospěli sami, až nadejde ten správný čas.
Když dělám službu, dělám ji dobrovolně. Jsem-li k nějaké službě nucen pod trestem smrti, pak to nikdy nemůže být nucení od lásky.
Takže rezumé: Starozákonní příběh o Onanovi dokazuje, že Bůh nemůže být láska, pouze drzej zvrácenej kokot to o sobě prohlašující, popřípadě prohlášení že Bůh je láska není ničím jiným, než-li ideologickým nesmyslným blábolem.
Pokud však prohlásíme, že Starý zákon není závazný zdroj pravdy a jsou v něm obsaženy lidské omyly a bláboly o Bohu, neslučující se se skutečností....Pokud začneme brát Starý zákon s značnou rezervou a v kontextu s dobou, ve které vznikl... Pak má mongolovo tvrzení YHWH = láska nárok na přirozenou pravdivost. Křesťanství pokoušející se udržet obě teze zároveň není ničím jiným, než-li duchovní schizofrenií. Koneckonců Starý zákon byl do Bible uměle implementován jako politikum na rozkaz Římských císařů, kteří tak chtěli obrousit hrany mezi křesťanstvím a judaismem. |
Registrace nového uživatele 
