To jsem nepochopil. Nebo mi tedy aspoň není jasné, co je tak děsně nesrozumitelného na tom, co jsem napsal.
Ale tak, zkusím tu lopatu: Rakouská monarchie byl mnohonárodnostní stát, kde se mluvilo možná i více jak 10 jazyky. Z čistě praktického hlediska Marie Terezie prosazovala, aby každý uměl němčinu, aspoň nějaké základy, aby byl nějaký dorozumívací základ. A hlavně úředníci museli umět i německy, právě proto, aby rozumněli tomu co napsal jiný úředník na jiném konci monarchie. Bylo to prostě ryze praktické opatření, rodné jazyky se učily (pokud je měl kdo učit) a v rodném jazyce se učilo vesele dál, nikdo s tím neměl problém a na tom kterém území byly v zásadě vždy dva až tři úřední jazyky (v německy mluvících oblastech pochopitelně jen ta němčina, i když ona taková tyrolština...). Problémy s tím měli až Maďaři když pomaďaršťovali slovanské obyvatelstvo Horných Uher, ale to už je trošku jiný příběh s Marií Terezií nesouvisející.
A prorokovat, jak by to v českých zemí bylo, kdyby papeženci prohráli, je velmi smělé.
Jak jsem říkal. Existují k tomu studie a další, takže není nutno abych se tady namáhal, obzvláště když tento není vůbec připustit něco jiného než to, co se špatně naučil v komunistických učebnicích. Prostě to ber jako fakt. A to i přes to, že alternativní hostorie je vždy ošidná, ale tendence a vývoj v protestantských zemích to dokládá celkem jasně.
Nehledě na to, že se ze dvou třetin vyměnilo české panstvo za cizí, většinou německé rody.
Německé, italské, francouzské ... no, německé, spíše rakouské, sem tam nějaký Bavor, málo Prusů... A větší část těchto rodů se docela úspěšně aklimatizovala a počeštila či pomoravštila. Těch, kteří zůstali echtněmečtí bylo pomálu. Ono, potřebovali se taky nějak domluvit se sloužícími a poddanými a dokonce i s českou a moravskou šlechtou, když chtěli obstát na sněmu. A navíc, tehdy se to až tak nacionalisticky nevidělo, to bylo až později. I ten Lomikar nemluvil jen Deutsch. |
Registrace nového uživatele 
