když chceš být papoušek a škrábnutá deska opakující sociologické pitomosti, tak si posluž.
to dá rozum, že stavovský stát, stejně jako tzv demokratické Athény, či Řím,coby otrokářské státy.... jsou duchovně zvrácené nesmysly a karmicky na to prostě dojedou.... tedy potvrzeno - dojely. Protože svoboda pro hrstku vyvolených prostě nefunguje. Kvalita státu se poznává podle toho, jak se daří tomu nejposlednějšímu z nejspolednějších. Jaká má práva a možnosti prožít důstojný život. A pokud nějaký politický systém v rámci nevědomého pokrytectví má tři prdele keců o svobodě (např svobodě víry), ale nalhává si sám sobě, tak se prostě utopí ve vlastní šťávě. Protože si nevidí do huby a uvádí ve zmatek sám sebe. Proto stavovský stát prostě musel zkolabovat. Autoritářské režimy jsou v tomto přehlednější. A tudíž životaschopnější. Nabízí menší zmatek. I když jen opticky. Nakonec zkolabují též, protože jdou přímo proti potřebě jakékoliv duše, proti svobodě, po které naše duše touží.
Takže jsme svědky věčného perpeta mobile. Naprosté zvrácené autoritářské režimy (a je jedno zda to byl habsburský centralismus, či stalinovo pojetí socialistické revoluce) se rozpadnou vlastní vahou a umožní prvním zábleskům svobody, kdy se ale lidé po prvním kroku zaleknou a o svobodě jen žvaní a nechají si ji nakonec vytunelovat a ukrást, aby se objevily jiné režimy. Slunce při protuberanci vystřelí hmotu do vesmíru, aby pak většinu zpětně pohltilo vlastní gravitací. Znova a znova. A znova. A znova.
Stavovský stát je nepřirozený útvar odsouzený k zániku. Známe to z chemie. Radikál kyslíku je velmi reaktivní. Proto kyslík v přírodě nevidíme v podobě O, ale buď jako zreagovaný O2, nebo nějaký zreagovaný oxid.
Právě proto je stavovský stát nepřirozeným útvarem, že všeobjímající princip nadřazenosti skrze hierarchyi vždy směřuje do špičky pyramidy. Vždy bude nějaký idiot, který bude usilovat o absolutní autokratickou moc. A nakonec se mu to na jistý čas nakonec povede. A není proti tomu žádná účinná pojistka. Buď se to stane směrem zevnitř a nebo prohraným konkurenčním bojem s autokracií zvnějšku.
Ze stejných důvodů je nepřirozená parlamentní demokracie. Aby mohla fungovat, musí mít nadkritické množství občanů, nikoli konzumentů. Není-li tohoto kritického množství dosaženo, zhroutí se do sebe, jako vyhořelá hvězda. A lidstvo zatím funkčně poznalo jedinou alternativu - nějakou formu despocie a diktatury. Na víc prostě nemá pokročilé duchovní poznání - gnozi. Kolektivní vědomí lidstva se ještě více nevyvinulo. K optickému a definitivnímu zhroucení demokracie pak klidně může dojít mnohem později, než-li to tak vypadá. Známe to z Říma. Augustus, Caligula, Neron - ti všichni využívali senátu, byť si za senátora klidně mohli dosadit i koně.
zatím jsme nepoznali jediné státní uspořádání, které by bylo přirozené a nebylo založeno na kolektivním stádním idiotství. Tedy na vlastnosti, která nás nečiní lidmi, ale která prvním zábleskům lidství hází klacky pod nohy. Že v tomto procesu některá hovna vyplavou na povrch a sociologie se na ně naivně zaměří a zadefinuje si je jako tzv elitu....je zcela podružné...
nechat sociologům určení elit....není skromnost, ale pohodlnost a zbabělost, korektněji řečeno alibismus. Jinak řečeno, útěk před vlastní zodpovědností.
Jinak si všimni, že jsem nenazval nepřirozeným stavovský stav, ale stavovský stát. Tedy schopnost stavů kecat do politiky své země, nikoli jejich existenci či vznik. Když stavy řídí politiku své země, je to, jako když tříleté dítě řídí nákladní auto. Ke karambolu dojde zákonitě. Díky rozhádanosti a různorodosti zájmů. |