Mně inzerce v zásadě nevadí, hlavně těsně před soundtrackingy, sem tam si něco koupím, jindy se pobavím: aneb proč trpělivě shánět přes E-bay, když můžu netrpělivě nakupovat od E-wana za dvojnásob :-) (včetně úchvatných bonusů typu "*** zdarma CD-R The Mask of Zorro", ofocené podpisy aj.) Cena obliby je fakt něco jiného než cena tržní, logika tu nemá místo, jde o emoce, ty hýbou ekonomikou. Radši prodat za míň a hned, než vůbec, když potřebuju prachy. Teoreticky by po tom mohl za ty ceny skočit někdo, kdo třeba zajde do Bontonlandu, jenže ten asi nevleze sem. Osobně si nedovedu představit, že bych byl na tom tak bídně, abych rozprodával něco tak zbytného, co pořizuji vždycky za zbytné prostředky, nikdy ne na úkor životních potřeb, ale pro co mi tluče srdce rozhodně víc, než např. pro splátku hypotéky. Jasně, dřív jsem dal třeba pár LP či CD do bazaru za pár šupů, dnes si za to spílám. Klidně po nocích vykládat vagóny, kdyby nouze udeřila tak mocně, ale zbavovat se hudby, jen to ne! :-) |