AntonySmolila jsem příspěvek tak dlouho, až mě systém automaticky odhlásil. Písmenka jsou v tahu. Dobře mi tak, zkusím to střídměji :) S historickou výhradou souhlasím, dodám ale, že lidé dřív měli přece jen méně lákadel - když zůstanu u stravování, i případné obžerství se realizovalo převážně na bázi pokrmů připravených ze základních surovin bez nástrah průmyslově zpracovaných šmakulád, což je velký rozdíl. Navíc obvyklý věk dožití byl někde úplně jinde i u vyšších vrstev, na spoustu možných následků prostě nedošlo.
Proto myslím, že skutečně žijeme v historicky nové situaci. A historicky se lidé obvykle poučili až poté, co tvrdě narazili. Příklad z jiné oblasti: ve viktoriánské Anglii byl mezi smetánkou velmi populární jistý odstín zelené barvy šatů, do té doby nevídaný. Barvivo obsahovalo arzén. Chvíli trvalo, než zjistili, že to není moc dobrý nápad. A z hlediska světonázoru a hodnot převládaly vnější opěrné systémy drtivě, osobní cestu mohlo realizovat jen promile. Dneska může každý - a vlastně musí, což je problém. Svoboda je náročná.
Zkomplikuju to ještě víc. Gramotnost bych rozšířila na schopnost vědomě, reflektovaně a individuálně zacházet se vším, čím se člověk obklopuje, co na sebe nechává působit, jak to přetváří, čím následně ovlivňuje své okolí... a to je regulérní hardcore, tohle všechno balancovat a nepropadnout při tom "hoři z rozumu" nebo zmíněným sebedestrukčním tendencím. Prostě - máme to dneska fakt těžké. Se vším, co víme, a kolikrát právě proto. Například denně konkrétními praktickými kroky trvat na tom, že na každém člověku záleží, dokonce i na mě, s vědomím, že světová populace přesahuje osm miliard... uf uf. |
Registrace nového uživatele 
