Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Něco navíc v zeleném?
A proč ne...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Hudební klub [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hudba) moderují postKF, Antony.
Archiv

V tomhle klubu si budeme povídat o hudbě a různých příbuzných tématech. Třeba o zvuku, který její poslech značně ovlivňuje.
Motto:
"ten vesmír hudby, to je tak neuvěřitelná nádhera.... a pro jednu duši je tento prostor naprosto nekonečný a nevyčerpatelný ... člověk pochytí za život jen mizivé procento (ani ne) té nádhery. A zaplaťpánbů alespoň za to." (puschpull)
Dlouhodobé téma :
Nahrávky, které mne zaujaly, a proč
Další téma se bude točit kolem aktuálního vydavatelského dění :
TIPY na TOP alba 2022
Antony:
FOR ABSENT FRIENDS - Disappear (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
REALE ACCADEMIA DI MUSICA - Lame di Luce (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)

puschpull:
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
SIGH - Shiki (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GALAHAD - The Last Great Adventurer (2022)
suchos:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
MISCRANCE - Convergence (2022)
SIGH - Shiki (2022)
SEAX - Speed Inferno (2022)
AUTOENESIS - Moon of Foul Magics (2022)
OUT OF THE BEARDSPACE - Like Moths To A Flame (2022)
CB3 - Exploration (2022)
MAJOR PARKINSON - A Night At The Library (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
PHANTOM SPELL - Immortal's Requiem (2022)
NEGATIVE PLANE - The Pact... (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)
MISANTHROPE - Les déclinistes (2022)

Dutch:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
slava:
Jeff Michaels - Space Debris (2022)
LONG DISTANCE CALLING - Eraser (2022)
Brian Eno - FOREVERANDEVERNOMORE (2022)
Camo & Krooked & Mefjus – Overture single (2022)
The SMILE - A Light For Attracting Attention (2022)
Frank Zappa - ZAPPA ’75: Zagreb/Ljubljana (2022)
Richard Müller - Čierna labuť biela vrana (2022)
DUNAJ – Za vodou (2022)
Cécile McLorin Salvant – Ghost Song (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
Van Morrison - What’s It Gonna Take? (2022)
Vangelis – Juno to Jupiter (2022)
Jean Michel Jarre – Oxymore (2022)
Jan Hammer – Seasons pt.2 (2022)
JETHRO TULL – The Zealot Gene (2022)
Mata Atlântica & Markus Reuter - Retiro e Ritmo (2022)
Markus Reuter, Fabio Trentini & Asaf Sirkis – Truce 2 (2022)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 19166 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
juri Juri 18.1.2024 20:01  23513
Velmi dlouho neslyšeno, totálně mě to rozdrtilo, kategorie top všech dob, neuvěřitelně kvalitní materiál…

CARCASS - Symphonies of Sickness (1989) /DR12, digitál/, grind core, United Kingdom

Metalarchives
Bandcamp (FDR)


CARCASS-Symphonies-of-Sickness-1989

antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 19:24  23510
slavaTož, vždycky se točily velké věci. Jen my byli občas nepřítomni, neomluveni.
Na SPACED OUT je parádní baskytara, tluče jako srdce v každé skladbě. Hlavně na debutu. Jejich muzika má tah. Skladba Glassosphere je hudební poctou Philipu Glassovi, aspoň jsem si to vždycky myslel.
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 18.1.2024 19:01  23509
FIshKdyž jsem teď viděl Antonyho Fishovo - Vigil In A Wilderness of Mirrors na LP tak jsem si vzpomněl, jak jsme se bláhově takových skvostů zbavovali s nástupem vidinou CD extase.
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 18.1.2024 18:58  23508
Spaced Out - Slow GinTohle si užívám právě teď. Instrumentální mazec. Není to 2023 ale 2003. I před 20 lety se točily dobré věci:)

Progarchives

YT
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 17:47  23507
JudithFISH
Vyloupnul se mi za těch skoro 35 let jako nejenom pozoruhodná hudební osobnost, ale i něčím blízká. Což je jen dojem, který nebudu podrobovat zkoumání, stačí, že to tak cítím.
Každé jeho album (i ta, která jsem dříve podceňoval) je u mne na samém vrcholu, kam až umění může dostoupat. Tvůj popis sedí dokonale na jeho přístup, přesně tím mne získává.
I známé řadovky při každém poslechu nabízejí nepoznané. Až jich poznáš víc, uvědomíš si jeho proměnlivost. Není vnější, je zakotvena ve schopnosti probouzet velké účinky pomocí jemných odstínů interpretačního výrazu.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 17:35  23506
Ještě k těm neo prog obalům, je to fakt skvělé téma, podsunu následující jména k prostudování:
The FLOWER KINGS - to asi není objevné, ale držení výtvarné tradice jde ruku v ruce s hudebností.
The FUSION SYNDICATE - prog jazz rockeři z Los Angeles ukázali zejména na albu Beautiful Horizon (2023) zač je toho surrealizmu loket.
The SAMURAI OF PROG - tidleti roztomilouši se na některých albech snaží vytvořit rekord ve vizuální opulentnosti.
A k tomu hrst vedlejších projektů The SAMURAI OF PROG:
BERNARD AND PÖRSTI
Kimmo PÖRSTI
The GUILDMASTER
PAIDARION

Je čím se kochat.
judith Judith 18.1.2024 17:33  23505
AntonyJeště mě napadlo, jak jsi před časem v nadsázce srovnával obal Weltschmerz s Madonnou, mně evokuje tenhle obrázek: bůh lesa z Princezny Mononoke. Barvami i poselstvím, film přináší dost syrový pohled na stav dnešního světa.
judith Judith 18.1.2024 17:24  23504
Vigil In A Wilderness of MirrorsProhnala jsem album nejnovější, zásadně upgradovanou verzí své prožitkové vnímatelské aparatury :) a s padajícím soumrakem zapůsobilo až magicky... Proplétá se tam toho spousta, cover art opravdu hezky zapadá. Znovu jsem si například připomněla, jaký je Fish mistr decentní balady - on se nikdy netrhá okatě na kusy, vše se děje v náznaku, tlumeně, reflektovaně (reflexe je u něj zásadní duševní pochod, i ta zrcadla bych vztahovala spíš k niterným procesům, resp. stejně silně k nim jako k vnějšímu světu), ale v každém drobném gestu je plnost emocí. Vůbec je celé album nesmírně živé. Žádný papundekl, žádné vycpávky, na každou cihličku se dá sáhnout a každá se pohne a otevře průchod do celého nového světa.

Teď jsem napočítala nejmíň čtyři řadovky, které vůbec neznám a budou poprvé. Skoro bych si sama záviděla, co mám před sebou ;)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 16:35  23503
Obálky metalových alb jsou pěkná samostatná kapitola. Dala by se o nich napsat nejedna diplomová práce. I když je dokážu vnímat jako součást koloritu dané scény, občas působí nechtěně humorně. Ovšem to se nestává jen metalistům. Myslím, že v každém žánru najdeme excesy.
Ostatně, existují stránky co se vyhledáváním ugly cover arts zabývají, a lze tam objevit fakt laskominy.
judith Judith 18.1.2024 16:24  23502
Už mi tady hraje :-) Tohle album mám v uchu z dřívějška, ve smyslu, že si vybavím jednotlivé skladby. Beru to, že ho znám. Ale vlastně jsem ho od devadesátek neslyšela (a cover art jsem si pamatovala jen titulní, nemám CD).

Právě tohle lákání na něco, co album nesplní, je pro mě největší zrada na posluchači. Ať už jde o vizuál, marketingový "hluboce osobní" příběh, ale třeba taky strukturu naznačenou členěním skladeb.

Ale už tichučko, hraje Hudba. Kafe u ní doufám pít můžu ;)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 16:14  23501
Jako veškeré umění, i grafika obalů podléhá vývoji. Je to přirozené a žádoucí. Díky tomu se dokážeme často identifikovat i s dílem, které třeba ani neznáme. Ony ty covery jsou často v něčem typické a mohou napovědět. Neo prog rockeři si v barvičkách a postavičkách libovali, a v těch 80. a 90. letech se dalo jít na jistotu podle xichtu CD..

FISH to určitě unese. U něj se mi nikdy nestalo, že bych si řekl, že vizuál je nad muzikou. To u současných projektů se to děje velmi často, lákavý obrázek, plytká hudba. Poutavost a rozmanitost vyobrazené scény vnitřního přebalu Vigil In A Wilderness of Mirrors dovoluje multimediálně doplnit zážitek z hudby. Na rozdíl od většiny metalistů (nejenom) vyobrazené výjevy nejsou trapné.

Ale nejlépe bude přesvědčit se poslechem hudby.. ;)
judith Judith 18.1.2024 15:23  23500
Obaly Říkala jsem si, že celé figurální pojetí u F-MARILLION byl asi Fishův nápad, později se covery ubíraly jinou cestou. Asi je tu i dobová nebo žánrová souvislost, podobně prokreslené výjevy jsou typické třeba pro "barvité období" u Pendragon (kde to ústí až do kýče).

Přemýšlela jsem v souvislosti s metalem, u kterého jde po vizuální stránce leckdy (ne vždy) o nadužívání symboliky, spíš o rekvizitu bez užšího vztahu k umělecké výpovědi, případně o nejobecnější nasměrování do určité nálady... jestli to ten FISH opravdu všechno unese? Takhle bohatý a zalidněný obraz? Ladí to s albem?
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 15:05  23499
Vnitřní obal debutu FISH se dá studovat znovu, a znovu a při tom studiu nacházet další a další symboly i přímé odkazy. Vytvořil jej Mark Wilkinson, Fishův kamarád a autor většiny cover artů na jeho sólových deskách. A všech F-MARILLION, jen tak mimochodem.

Vzhledem k tomu, že vydání FISH - Vigil In A Wilderness of Mirrors (01/1990) a H-MARILLION - Seasons End (09/1989) bylo připravováno v podobných termínech a za situace vzájemné averze, lze na obálkách obou nalézt ironizující odkazy. I v tomto smysl je zajímavý formát LP, kdy jednotlivé detaily celku vyniknou.
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 18.1.2024 14:54  23498
Antony [23497]: dík za tip. Zkusím ta starší alba ...
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 18.1.2024 14:45  23497
puschpullADVENT HORIZON mám hodně rád od roku 2015, tedy od jejich předchozího alba Stagehound (2015). I následující Tequila Mockingbird EP (2017) bylo solidní.
Jenže novinka A Cell to Call Home (2023) je zklamání na všech frontách. Jak jsem byl rád, že konečně něco vydali, nadšení rychle opadlo. Velmi špatný zvuk, sotva průměrná hudba. Slyšitelná ztráta skoro všeho pozitivního, co jsem u nich dříve měl tak rád. Celkem poslouchatelné to je, ale vědomí velikého poklesu a různých kompromisů zážitek dost kazí.
Zkus tu předchozí:
Bandcamp

[ 19166 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt