TIPŮ není nikdy dost, obzvláště těch dobrých (ale nikdy nikdo dopředu neví, který z nich to bude):
EMERALD CITY COUNCIL - Motion Carries (2024) DR10
Výpravný prog rock z Arkansasu. Vcelku zajímavá sestava:
Zpěvák Jake Livgren (PROTO-KAW, synovec Kerryho Livgrena z KANSAS), bubeník Noah Hungate (TEAM ILLUMINATI, syn Davida Hungateho z TOTO), Jeremy Nichols (hraje s blues rockovou kytaristkou a Erin COBURN) na baskytaru, nadějný kytarista Seth Hankerson a saxofonista/klávesista Brent Bristow (profesor hudby na Arkansas State University-Beebe). Brandon Goff, docent hudebního průmyslu na Francis Marion University, také významně přispěl ke kytarové práci jako zvláštní spolupracovník kapely. Plus spousta hostů, jak se lze dočíst na Bandcamp stránce.
Výše zmíněné by bylo k ničemu, kdyby nehovořila hudba. A ona hovoří slovy mocnými. Tak jsem se těšil, že si dneska po ránu zase pěkně pustím MOON LETTERS a EVERYTHING OSCILLATING a užiju si je, jenže smůla. Zasedá Rada města Emerald a já nemohu odřeknout účast.
V hudbě se snoubí ušlechtilá artová propracovanost s přímou rockovou divokostí. Obě složky jsou vyvážené a rozumně dávkované. I ten rys příjemnosti ve vokálních harmoniích, který je Americe tak vlastní, nikdy nepřeváží celek, aby spadnul na stranu popí vlezlosti. Všeho potřebného je akorát, a když se pustí kytary a klávesy do samostatných jízd, není nouze o příjemná překvápka. Ano, vzory se nezapřou, a zrovna KANSAS (bez housliček) tam docela slyším. Ovšem po silné transfuzi geneticky odlišné krve od jiných vzorů. Obzvláště v melodicky výrazných skladbách, kde promlouvá i saxofon, se můžeme dostávat až do epicky rozmáchlých krajin s dalekými výhledy. Veskrze přítomné proplétání mnoha melodických vláken činí hudbu jímavou, současně se dožaduje pozornosti, neboť zvraty a změny (saxofony křepčí!) nedají ukolébat.
Album má hodinu a obsahuje kromě jiných i 20 minutovou kompozici Platforms Of Illusion. Je na co se těšit, odhalovat se dá mnoho. Sice tu nenajdeme kakofonie, zato pěkně vystavěnou a klenutou architekturu sebevědomých skladeb. Fakt mne to povznáší a není to vůbec laciné. Safra, zdá se to být tak samozřejmé, přitom je zázrak, že se taková muzika stále tvoří a stále zažehuje vše, čeho se dotkne.
Bandcamp
 |