Boris SAVOLDELLIHlas na albu Nostalgia Progressiva s vizáží barového vyhazovače a pěvecký chameleon - už jsem poslechla dvě další desky.
The Great Jazz Gig In The Sky
Dark Side Of The Moon v úpravě pro hlas, saxofon a kontrabas - s několika hosty, elektrická kytara nechybí úplně, ale výrazněji se prosadí jen v Us and Them. Ta mě rozplakala. U závěrečné Eclipse jsem pro změnu dostala takový záchvat smíchu, až mě rozbolela bránice. Pravda je, že mi celou dobu hlavou běhal trpaslík, který si zděšeně trhal vlasy (bez čepice jsem ho ještě neviděla), že TOHLE se přece NEDĚLÁ!!! Na PINK FLOYD se NESAHÁ, dej ty pracky pryč!!! Ale ono to jako PINK FLOYD ani moc nezní. Taková Time, kde rozdrásaný, životem okoralý hlas doprovází jen takřka pohřební basa, by se klidně mohla natáčet pod mostem ve tři ráno. Boris SAVOLDELLI se stará o všechny hlasové kreace na albu, a že jich je. Žebrácká opera o marnosti a kráse. Nevím, jestli mu dát pětikorunu, nebo po čuni, co si to dovoluje, ale věřím mu každé zasípání.
Insanology (2015)
Zde hostuje kytarista Marc RIBOT, který spolupracuje například s Johnem ZORNEM, a Alessandro DUCOLI, který je všude lakonicky uváděn pouze jako "hudebník" a vypadá, že pro ránu nejde daleko. Zase úplně jiný hudební vesmír a pěvecký projev, zajímavý chlapík. |