AntonyS nesouhlasením víme, ale znáš to, tyhle věci je dobré ozkóšat v praxi. To vykládá kde kdo, jak tě vítá a tak, a vlastně tě zas tak moc nevítá, rozhodně ne tolik, aby se s tebou doopravdy o něčem bavil. Proto taky nechci skončit u konstatování typu "každému se líbí něco jiného". Zajímají mě souvislosti. Ne abych měnila svoje vnímání díla, ale abych se něco dozvěděla o působení hudby (umění) a nakonec i o jiných lidech. V tomto nejsme ve při.
Stejně je ale zajímavé, že umění někdy podle všeho nepůsobí samo, čistě vlastním ustrojením. Kamarádka, co přečkala to střílení na FF, mi líčila, že v rámci vzájemné pomoci a péče o duši od různých institucí (krom toho, že byli bezprostředně po činu evakuovaní do Rudolfina například) dostali s kolegy prohlídku Brandlovy výstavy včetně velmi zasvěceného výkladu. Říkala, že jí to povídání otevřelo na obrazy úplně jiný pohled, že vždycky oceňovala víc Škrétu a byla opravdu překvapená, co všechno v Brandlových malbách je, jak jsou působivé. Sama o sobě by to tam - asi - neviděla. Takže někdo, kdo má vhled, člověku může změnit vnímání.
Mně třeba příjemné není, když čtu škaredé věci o někom, koho mám ráda. U věcí, které mám zažité, to můj pohled nezmění, ale u něčeho, s čím se teprve seznamuju, občas ano. Viz medvěd s barvou v hlavě. Už to tam prostě neumím nevidět. |