Pokud jde o český pop, znám hlubší kruhy pekla než OK BAND, a nemyslím MAXIM TURBULENC. Ti si na nic nehrají, nebo hrají přiznaně. Nejhorší shit je ten, který se tváří vznešeně a servíruje designově rozetřený na nóbl talíři. Který zkraje vůbec nebyl špatný a zvrhnul se až později, ale vlastně tam ta kašírovanost a kýč byly odjakživa, i v dobách, kdy se podílely na tom lepším, co u nás kdy vzniklo. Zde přehled, co všechno tento pán vznešeně nablinkal, a mělo to něco do sebe, dokud psal pro Pražský výběr, Hegerovou, Hapku. Dno přišlo později. Ale z nadhledu a přísným okem je děsivý už i takový Pán výtahů:
Máš v srdci vír, když pán výtahů řekne stoupej
Vím, kudy kam, hledej souznění, nebuď hloupej
Chtěj krásu
A ty vznášíš se výš a výš,
vidíš modou zem,
v jednom záblesku náhle víš, je ti přístavem,
chtěls nejčistší krásu znát, teď znáš aspoň směr,
snad najdeš si ji v harmonii své,
snad najdeš si ji v harmonii své.
Uáá, zabijte mě rychle, prosím. Masochisté nechť si vyhledají píseň Baroko. Texty jsou součástí hudby, ne že ne. |
Registrace nového uživatele 
