slavaMoudře hovoříš o životě a bolesti, taková zkušenost má velkou váhu. Poslouchám asi počtvrté nového Andersona, nečekaně mi sednul, a říkám si, že někdy trvá desítky let, než člověk doroste k ideálům z mládí :-) V dospívání a krátce po dvacítce mnohý ledacos vidí, je plný velkých myšlenek, vypisuje si citáty... Nechce se mi smáznout vše jako fráze nebo naivitu, každopádně tomu často a docela zákonitě chybí hloubka. Pak se život zkomplikuje, přijdou různé rány, propady, únava. Podívat se POTOM na svět svěžíma a laskavýma očima je veliká věc. I když jsou tihle klaďasové někdy nudní (vím, že ses toho dotkl vícekrát u různých tvůrců), teď mi od něj zní poselství lásky a naděje úplně jinak než z jásavých devadesátkových alb, je to víc umazané od života, důvěryhodnější. A krásné, taková Counties and Countries, moc. Ach. |