BDDodám k Sydneymu:
Zapomněl jsi na necelé takty.
Délka tónu se měří podle dob, nikoli podle taktu. Základ je celý takt (někdy 4/4 nebo 2/2), skládající se ze 4 dob a čtvrťová nota je jedna doba. Ve 3/4 taktu jsou jen 3 doby a 1/4 nota je tedy třetinou taktu. Ta délka odpovídá době po kteru by měl tón znít stejně, což ale není vždy možné dosáhnout (záleží na nástroji - na klavíru ty delší doby budou znít jinak než na houslích).
Kromě not délky 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/16 a 1/32 se ještě používají noty s tečkou o 50% delší (myslím, že teoreticky může být i více teček). Jiné délky je možné složit s vázáním, jak se to přesně složí, je úkol pro skladatele, který musí vzít v úvahu nástroj - na některých nástrojích to bude pro různé složení znít jinak. Je vhodné spojovat noty přibližně stejné délky, takže pro tvůj teoretický příklad 13/16 nové noty by to asi bylo 6 osminových a 1 šestnáctinová (nebo 5 osminových a 1 osminová prodloužená). Obecně ale platí, že ve 4/4 rytmu by neměly noty přecházet mezi těmi čtvrtinami - ty jsou totiž dané rytmikou.
Popsané -es a -is je české názvosloví (jiné jazyky to mají jinak). Pro A-es a E-es se užívá As, Es. Pozor na to, že některé půltóny existují v přirozeném ladění jako separátní tóny, zatímco v temperovaném (klavír) nikoli. Takže ač je na klavíru Eis = F (a His = C atd.), neměl bys ty dva tóny zaměňovat.
Barva tónu je daná hlavně nástrojem (a pak hráčem (-;) a je zapsaná hlavně tím, že jsou to noty pro ten nástroj. Allegro, forte atd. jsou záležitosti způsobu hraní. |