Rocketeer: 6. 1. 2015 jsem tu psal: "O míře mé obliby JNH svědčí, že jsem si od něj za půldruhého roku nic nepustil a všechna CD (45 ks) jsem pořídil před více než čtyřmi lety. Poslední přírůstek = Defiance, mimochodem slušný. Nadšen jsem dodnes z Dinosaura, vzpomenu si i na motivy The Village, ctím dobrodružný Waterworld, ale jinak? Vesměs instantní a sterilní kompozice, které jakoby vznikly vyloženě na objednávku a nemají autorskou duši. O nějakém osobitém rukopisu nemluvě."
Po roce a půl doplňuji: Koupil jsem si Happening (**), Charlie Wilson´s War (slabší ****, je to naštěstí krátké), pak Outbreak expanded, kde 90 minut nudy (zatím ** až ***) nahrazuje původních 30 minut nudy. Pak jsem si pořídil starodávné, čitelné a krátké Russkies a překvapivě se proposlouchávám ke ****, nyní ***1/2. Přesto zůstává JNH u mě kandidátem na vyhoštění a v porovnání se jmény, kterými se teď zaobírám a krmím - Rombi, Farley, Illarramendi, Baños - konzumním prefabrikovaným rutinérém. |