Pár novinekDvě típnuty záhy, třetí vypadá nadějně. Popořadě:
CRIMSON OAK - Willow (2024)
"Don't call it stoner rock" z Fuldy, což je, jak jsem se dočetla, město v Hesensku. Rázné, přiměřeně nabroušené, ale též dost fádní. Kytarový rock, nic jiného bych v tom nehledala. Album se mi zdá dost přeřvané.
HUMAN TEOREMA - Le premier Soleil de Jan Calet (2024)
Krautrock z Paříže. Instrumentální konceptuální album věnované odkazu profesora, který se věnoval výzkumu starých civilizací; pokus vygooglit jméno Jan Calet skončil pouze u odkazů na toto album. Snaha vystavět velkou plochu působí nepřesvědčivě, rozvleklá nuda. S výrazným podílem elektroniky, jak jinak. Hudba zní zastřeně, z velké dálky, jako by jí všechno bylo jedno.
CRIES FOR COLOUR - Yellow Sands, or Eight Tales of Pixie Mischief (2024)
Ontario, čili Kanada, pokud se nemýlím. Ambiciózní projekt s velmi bohatým nástrojovým obsazením, například Martenotovy vlny (ondes martenot), slyším prvně. Alternativa a experiment zde nejsou jen prázdnými hesly, na druhou stranu se hudba nesnaží za každou cenu šokovat. Vcelku poklidné, příjemně vzdušné album se spoustou drobných plošek, které příjemně a poutavě vedou dál a hloub. Pocit džungle, která obklopuje stovkami šlahounů, je znepokojivě přitažlivá, i když se vlastně nic moc neděje, proměnlivá hrou stínů i větru. Tohle mě baví. |