PENDRAGON
Díky neúnavně nadšenému připomínání této kapely od madam Judith jsem si ji po delším čase připomenul taky. Tu kapelu.
Na PENDRAGON mám docela nostalgické vzpomínky. Byl to jeden z prvních souborů, které jsem si v devadesátkách kompletoval na CD. Tehdy žádné e-shopy nebyly, takže pěkně po prastaru dle nabídek různých překupníků. Shromáždil jsem jejich tvorbu do roku 2000 postupně komplet, včetně dnes dosti raritních EP, výběru The Rest Of Pendragon (1991), živáků (!!) a jednoho VHS. Právě video ukázalo, jaký je opruz dívat se na ospale působícího Nicka Barretta drnkajícího na španělku. S malým "š". Hudba byla vždy trochu marmeládózní a vokál vždy trochu připrclý, ale celkově měli v nahrávkách nádherné fluidum symfo progu. Konkrétně tituly The World (1991) a The Window Of Life (1993) považuji za klenoty neo-progu.
Počínaje The Masquerade Overture (1996) začal kyblík s marmeládou přetékat a stal se nepříjemně ulepeným. Nahrávka Not Of This World (2001) se už stala zcela zbytným cukrkandlem a skupinu jsem přestal sledovat. Že později došlo ke stylovému přerodu jsem zaznamenal až zpětně, kontinuita vnímání byla natolik zpřetrhána, že jsem již nenavázal.
Několik poslechů devadesátkových alb, které nyní postupně absolvuji ukazuje, že to byla fakt spolu s MARILLION nejvýraznější neo progová veličina. Zaslouží si, abych se jimi prokousával dále, bude-li čas. |