ANTHRAX - State Of Euphoria (1988)Vždycky mě fascinovalo, kolik názvů metalových kapel začíná na A, a vždycky se mi ty názvy pletly. Kdybych zakládala kapelu já, líbilo by se mi jméno ANTHRACITE... aha, není třeba, už existují. Rovnou dvě, Francie a Německo. Tak "ANILINE" - proč ne po jedovatých barvičkách, když se někdo může jmenovat po akutní bakteriální infekci (též užívané jako biologická zbraň)? To je vše, co jsem o kapele donedávna věděla. Již jsem byla poučena, že jsou z Ameriky a patří k thrashové větvi. A jsou docela významní. Taky přijedou popřát Ozzymu, že se dožil důchodu.
Tento obal nešlo minout. Pouštím play a vzápětí se vrhám k ovladači znovu, abych zvuk zesílila. Pecka! Tohle je nářez. Bubeník zaměstnává víc nohy než ruce, mrzký digitální remaster kopáky (pochybuju, že by byl jenom jeden) ještě víc tlačí dopředu. Ostatní mají co dělat, aby se taky prosadili. Jen do toho, chlapci, hop, hop, hop! Větší zábava, než jsem čekala. Tanec typu "viselec ve větru", rovnoměrné třesení trupu se skloněnou hlavou, tak akorát, aby se nevylilo pivo. Energizující. Energie je to hlavní, co z hudby vnímám. Mohu jen opakovat - pro podobný styl nenacházím příležitost, ale šmakuje. Nejsou tak uhlazení jako ACCEPT, ani zase tak roztřepení jako SLAYER. Šmirgl stopadesátka, akorát. |