PanzerballettUž když jsem vešel do sálu a uviděl malou soupravu Gretsch, bylo mi jasné, že na bicí určitě nebude hrát Sebastian Lanser, nicméně jsem se snažil nepanikařit. Ovšem asi v polovině první skladby se mi opravdu chtělo plakat, a jít pryč. Netuším, co se stalo, na stránkách kapely je pořád stejná sestava, kterou jsem viděl před rokem, ovšem kromě Jana Zehrfelda a třetího kytaristy (který na stránkách není a nevím, jak se jmenuje) byl tedy jiný bubeník, baskytarista a saxofonista. Jako ten basák byl výbornej (takovej chlápek v mým věku, řekl bych), ale bubeník normálně četl noty z nějakého tabletu nebo čtečky (nebo jak se tomu, Luďku, vole, říká ?), a byl to proti Sebastianu Lanserovi opravdu hodně, hodně jiný level. Možná v tom byl trochu nevinně, že jako to neuměl, a musel noty číst, samozřejmě, že byl výbornej, ale napadlo mě srovnání Marco Minnemann x Craig Blundell, v čemž se ale, jak jsem se právě rozhodl, nebudu raději šťourat, tak jinak - prostě jsem si včera snad úplně poprvé opravdu pořádně uvědomil pravdivost rčení, že kapela je tak dobrá, jak dobrý je její bubeník (tak nějak se to říká, ne ?). Sebastian Lanser je fantastický, spolu s Heiko Jungem to byla rytmika světové extratřídy, podle mého názoru samozřejmě.
No, nic. O přestávce jsem si dal pivo, sedl vedle a snažil se uklidnit, a uvědomit si, že se nestalo nic tak hrozného, jen prostě skoro celý den v prdeli, odcházel jsem ve tři odpoledne a přišel ve dvě v noci, poslední letošní den dovolený - ale alespoň mám dneska volno, hehe. Na druhou půlku jsem šel úplně dozadu, kde to nebylo tak hrozný, jako u pódia, ale upřímně - zklamání bylo veliký ... dneska už jsem v pohodě, protože ono opravdu o nic nejde. |
Registrace nového uživatele 
