Antony 38467Na dlouhých kariérách je zajímavé právě to, jak se kdo popasuje s proměnami prostředí, osobním tvůrčím vývojem, různými napnelismy mezi členy... V tomto byla generace kapel, které vznikly kolem přelomu šedesátých a sedmdesátých let, též průkopnická. Hodně z nich si zažilo v úplně jiném měřítku než dřívější hvězdy a idolové kupříkladu to, že úspěch může člověka zničit víc než neúspěch. A je určitě zajímavé sledovat jednotlivé tvůrčí osudy, co pro koho bylo nejtěžší a s čím se vyrovnali dobře.
Třeba takoví PINK FLOYD nesli těžce megalomanské rozměry, do jakých jejich kariéra vyrostla, nejspíš hlavně kvůli pocitu odcizení, který to s sebou nutně přinášelo. Z toho se nakonec zrodila The Wall, do velké míry. No a jestli se GENESIS dokázali přetvořit v továrnu na hity, nejspíš to bylo možné díky něčemu, co měli v sobě (a co neměli třeba YES, kteří zase dokázali poměrně slušně nasát proměny zvuku a pracovat s nimi umělecky, myslím například album 90125 - které je dobré z jiných důvodů než pro ten jeden hit), díky smyslu pro přímočarou písničku, který v nich někde dřímal, a samozřejmě taky díky tomu, že v sobě Phil Collins objevil šoumena, který si velké publikum užíval a nedrtilo ho to.
Takže ano, mantinely byly pro všechny stejné, ale v konkrétním průběhu trajektorie se ukazuje též individualita. Pro mě kouzlo Genesis ze 70. let spočívá v něčem, co bych popsala jako intimitu, domáckost, soucit. Propojují prožívání jednotlivce se společenskou situací a jsou přitom velice pozorní, citliví, tohle nikdo jiný neměl. Hravost, okouzlení světem, který v jejich podání vždycky přichází k někomu, i velká témata (včetně hudebních) u nich mají osobní rozměr. Podle mě ztratili právě tuhle intimitu.
K umění nedílně patří komplexnost a nepřevoditelnost účinku. V každém velkém díle nebo umělci je možné vidět různé aspekty a různě je akcentovat, v tom je ta krása. Takže někdo jiný by zvýraznil jiné rysy... než je zase necháme rozpustit v proměnlivé pestrosti reje, který je z podstaty nezachytitelný. V mém vidění ustupuje do pozadí Trespass, toho jsem si vědoma. To album mě nemá rádo, nechce (se) mi dát, silou to lámat nebudu. Jsem si omezení své perspektivy vědoma, na druhou stranu nic než osobní dojmy, mnoho různých osobních dojmů jako lidé ohledně umění nemáme. Pohled na umělecké dílo musí být subjektivní, abychom ho opravdu jako umění vnímali, víme :) |
Registrace nového uživatele 
