AntonyProto se dneska "vydávají" různé kompilace jako virtuální playlisty, nedávno se takhle objevil třeba nově sestavený a trochu netradiční best of QUEEN, o kterém byla řeč i zde. Je to způsob, jak něco v tom nekonečném moři nabídky povytáhnout na světlo. Pro mladé kapely tohle dělají různé online magazíny, které někdy sestavují a nabízejí svoje playlisty. Což se dá považovat za ekvivalent malého soukromého rádia - ti lidi mají nějaké oblíbence, jasně, ale bývá to transparentní.
Jako posluchač si každý musí najít svoje cestičky. Já si třeba dost často proklepávám předkapely mých oblíbených skupin, i když hrají na druhém konci zeměkoule. Je to způsob, jak se dostat k něčemu novému, u čeho je šance, že mě osloví. A viděla jsem nedávno na IG post, kdy kapela říká: hrajeme v tom a tom městě, kdo tam zná místní scénu, poraďte nám, koho si poslechnout, vybíráme předkapelu. To je síla internetu zapřažená do dobré věci, protože jméno místní kapely se dostane na plakáty, což dneska opět znamená sociální sítě.
LUNATIC SOUL chystají vydání nového alba The World Under Unsun (někdy v září) a Mariusz DUDA oslovil svoje sledující, ať mu dávají tipy na dobré písničky, jakkoli staré, ve kterých se objevuje slunce a jsou temněji laděné. Taky sestavuje virtuální playlist pro streamovací služby. On k tomu přidá svoji skladbu, takže se v algoritmech ocitne blízko jiných, může se potom nabídnout k poslechu někomu, kdo vyhledává určitý typ nálady. Je to pro něj forma propagace. Současně mu lidi, jeho vlastní fanoušci, doporučují zcela bezelstně opravdu dobré věci, kolikrát zapadlé, a on si je opravdu projde a poslechne, třeba něco okomentuje. Pěkný nápad a win-win pro všechny, i když jde v jádru do velké míry o marketingový tah.
Podobné bohulibé a vynalézavé kroky ale nic nemění na skutečnosti, že Spotify je pijavice. Má smysl vysvětlovat: když se vám hudba opravdu líbí, máte kapelu rádi, jděte na její koncert, kupte si tričko, fyzické CD nebo jim dejte deset dolarů přes Bandcamp, nejlépe první pátek v měsíci. Za knižní trh dodávám: když chcete koupit přes internet jednu konkrétní knížku, dejte si tu práci a proklikejte se na stránky nakladatelství, kupte přímo od nich. Zaplatíte stejně, ale peníze nespolkne velký online obchodní dům. Samozřejmě ne každý má čas a kapacitu objíždět knižní trhy, kde kolikrát u stánku prodává vydavatel osobně. Vytížený člověk je rád, že se na půl hodiny zastaví v knihkupectví v nákupním centru. Je ale dobré vědět, že to jsou ty chobotnice, které mají vlastní obchodní cíle a zájmy. Ke kvalitní literatuře je potřeba se trochu prodírat.
Ještě to má jeden aspekt: dneska se v hudbě i jinde opravdu hůř z někoho stane velké jméno. Něco se změnilo. Ale spousta lidí pořád čeká, že když jim někdo, kdo se vyzná, poradí nějakou kapelu, bude to stejné, jako když jim ve čtrnácti spolužák podstrčil kazetu s Black Sabbath. Někdy pak mívají tendence divit se či přímo reklamovat, cos mi to ukázal. Vznikají různé situace, někdo se třeba zatvrdí v postoji, že hudba skončila v roce 1975, dál už nemá cenu hledat. Někdy je to sranda, jindy spíš k pláči. |