Dnes mne probudil sen: Stojím v kuchyňce v brýlích na blízko, jsem nenamalovaná a mám takovou strašnou domácí sukni a ve dveřích se objeví moje matka (nevýznamné), kterak uvádí hosta, mého dávného známého, kterého jsem už léta neviděla a nic mi ho v poslední době nepřipomnělo, žádné výročí, žádná vzpomínka, vlastně na něj ani nijak nemyslím... Stál tam a tvářil se, jako bychom se viděli včera (ostatně tak i vypadal, bídák)a očividně mi chtěl něco říct. Nečekala jsem na jeho zprávu a vzbudila se.
Znám to z filmů, tam se většinou ukáže, že on v tu chvíli někde zemřel:)
No, volat mu nebudu. A ano, byla to moje největší životní láska... |