Čaj a kávaMám ráda obojí a nemám problém s tím, že někdo to má jinak. Příprava čaje mi ale připadá mnohem jednodušší: jakýkoli čaj stačí prostě jen zalít vodou a slít. Káva je náročnější na optimální tlak, průběh extrakce, hrubost mletí, je to víc alchymie a mnohem víc náčiní v závislosti na způsobu přípravy. Na čaj mám jednu konvičku a víc nepotřebuju.
U čaje jsou jen dvě proměnné, teplota vody a čas louhování. Černý čaj se zalévá vroucí vodou, čím světlejší, tím déle se voda nechá ochladit. Většinou u toho myju nádobí nebo něco pouklízím, to je asi tak jediný rituál. Příprava čaje je hodně intuitivní, snese poměrně široké rozpětí, jen bude pokaždé trochu jiný. Zaliju a sliju, nic složitého. U kávy jde o nalezení úzkého rozpětí, které ze zrnek vytáhne nejvíc, a běžícímu procesu je třeba vše okolo přizpůsobit. Konvičku se zalitým čajem si klidně přenesu ke stolu v kterékoli fázi louhování.
Nechci milé spoludiskutující umlátit argumenty, spíš se snažím říct, že zdůvodňovat není potřeba, každého to někam táhne a něco mu sedí. V kávě je stejně jako v čaji otisknuté podnebí, kde vyrostla, půda, počasí, všechny živly, stovky lidských rukou. Pro mě je pití obojího způsob, jak poznávat svět a nechat se jím prostupovat. Že mě to i trochu nakopne, je vedlejší účinek.
Poznávat různorodost mě v tuhle chvíli baví, jinak bych to nedělala. Mám ráda skoro všechny černé čaje a málokdy mě úplně zklame nějaký bílý, tohle jsem prokoukla dávno. Smyslové jemnosti vnímám a umím je relativně přesně vyjádřit, v tom nalézám zalíbení a proto se tomu věnuju. Každý máme svoje :-) |