Goldie, ted máte v Emerice ještě večer, že jo? Tady už bude za chvíli svítat. Listoval jsem starým Lopuchem, a koukám, že za pár dní budete spolu s A.B. slavit její první narozeniny. Tak gratuluji v předstihu a doufám, že jste všichni zdrávi a že Vaše malá už běhá, a že k tomu stejně jako Marjánka šafářovic nepotřebovala žádné mazání ze Sv. Hory :-)

K těm dotazům a připomínkám:

PŘED versus ZA:
Když jdu do Lážova, tak jsem (ještě) před Lážovem. A když jdu z Lážova ven (pryč), tak jsem (už) za Lážovem. A to samozřejmě platí pro celé jeho okolí, bez ohledu na to, na které jeho světové straně se nacházím...

Když děti utíkaly v noci z cirkusu domů na samoty a běžely lážovským náměstím NAHORU, tak nechaly po pravé ruce kostel a školu, a po levé ruce faru. A běžely směrem JIHOZÁPADNÍM!

O té úvaze maminky hajné (že se Kája narodil právě jí a ne třeba na Rochotech - jako že Dvořačka zanesla Káju z Dubčí na lážovské samoty a ne až na Rochoty) jsem již sebekriticky psal. Jenomže to byla právě jenom taková filozofická úvaha-neúvaha a vatová výplň. Zrovna tak mohla při nějaké jiné příležitosti fantazírovat, proč se třeba ona sama narodila u Šilerů nebo u Vitáčků, a ne kupříkladu v dobříšském zámku urozeným manželům Mansfeldovým.
A hlavní věc - komu by se tam na těch Rochotech měl ten Kája vůbec narodit resp. k jaké těhotné hajné by tam měla teta Dvořákovic vlastně běžet? Vždyť na rochotské lesovně žili byli spolu svorně pánové nadlesní a hajný, oba staří nemluvové a samotáři, a oba bez manželek (zdokumentováno při výletu soukromníka pana Karbulky s dětmi na Rochoty ve 3. díle). Přece starý rochotský hajný Škrábek byl vdovcem zhruba už stejně dlouho, jako byl Kája na světě (viz cesta rochotského hajného Škrábka s dětmi na Dobříš ve 2. díle). Leda že by stará Škrábková, rochotská hajná, umřela tehdy samým žalem nad tím, že už se její Hadrián k ničemuž, ale lautr k ničemuž v noci nemá, a to ani když mu tajně přidává do kafe potměchuť a vstavač, takže ona už se ve svých šedesáti letech a patnáct roků po přechodu dítěte nedočká, a že tedy ani ta líná Dvořačka že už na ty Rochoty na každý pád nepoběží... Tak jakýpak copak :-)

Ale už jdu opravdu do hajan, nebo ráno řekne Měsíček bratříčku Sluníčkovi, že moc ponocuju, a bude zle. Tak dobrou :-)

Děcka :-) , ještě snad velmi krátce na vysvětlenou k té mé zdánlivé zarputilosti (varianty A, B ano, C spíše ne).

Varianta C by se mi líbila proto, že by lesy byly hluboké. Ale příliš mnoho pasáží v celém díle mluví proti ní a naopak mluví pro varianty A či B. Kdybych se i nakrásně přemohl a zkusil přijmout variantu C, pak bych se při čtení Káji dostával znova a znova do protorové dezorienztace, pořád by mi to nesedělo, pořád bych tam nacházel mnoho rozporů. S některými jsem se již smířil (omyly, překlepy a nedomyšlenosti), ale abych si uměle (a podle mě zbytečně) vytvořil další, to by byl masochismus.
Pro variantu A nebo B hovoří podle mě nejvíce argumentů, a jejím event. popřením se dostávám(e) do neřešitelných rozporů. Když přijmu verzi, že na Rochoty se mohlo z Lážova jít i delší a hezčí lesní jižní cestou, tak proti samotám v lokalitě A či B nemohu mít zásadních námitek.

Ale klidně diskutujme a dumejme dále, a snášejme další pro a proti - je to snad přínosné pro všechny zúčastněné. A paní Manka by z nás měla určitě velkou radost. Snad se na nás dívá a tu radost věčnou si svým životem a dílem zasloužila :-)

V úctě k vám všem a v hluboké pokoře před autorkou
Ovi

Žížalko, toto je přepis podstatné části rozhovoru Valentýna s kočím před jeho cestou kočárem z Dobříše do lážovské myslivny:

"Pojedete k Lážovu. Víte, kde je tam lesovna?"
"Do Lážova zrovna? To je cesta rovnou za nosem, prosím."
"Ne do Lážova, do lesovny! [...] Dávejte cestou pozor! Dohoníte mou neteř a dva hochy"

Čili ne (až) do Lážova, a ne (až) přes Lážov. Proč ne až do Lážova a ne až přes Lážov? Protože měl kočí cestou potkat děti, které se na samoty vracely právě tou stejnou cestou, jako šly předtím ze samot na Dobříš. Souhlas? Souhlas.
A ze samot nešly na Dobříš přes Lážov. Proč?
Jednak o tom není v textu zmínka (ale to není až tak podstatné), jednak s nimi šel resp. měl jít hajný Škrábek z Rochot, a to byl starý člověk a nedělal by cestou z Rochot na Dobříš dalekou zacházku přes Lážov, a hlavně ze samot na (nějaké) rozcestí ležící na silnici spojující Lážov s Dobříší bylo půl hodiny pěšky. Jednoznačně je myšleno rozcestí na silnici vedoucí z Lážova do Dobříše (někde na trase), nikoliv rozcestí v Lážově. A rovněž půlhodinová cesta (pěšky) z hypotetických samot v lokalitě C na nějaké rozcestí (např. u Malé Sv. Hory nebo poblíž) na silnici Lážov - Dobříš je vyloučena. Ostatně už i tak (lážovské samoty ve variantě A nebo B), bez zacházky do Lážova, bylo pěšky z Dobříše na samoty dvě a půl hodiny (řekněme 9 až 10 km - s malou přestávkou), takže šesti- až sedmileté děti šly i tak celkem (tam i zpátky) 5 hodin čisté chůze.

Zjišťoval jsem kdysi při svém "bádání" samozřejmě i tu vzdálenost z Dobříše, a i z toho mi vychází poloha samot ve variantě A či B. Vzdálenost ze středu Dobříše na rozcestí na Malé Sv. Hoře je 8 km (tedy 2 hodiny pěšky), a zbývají ty 2 km resp 1.5 km na samoty ve variantě A resp. B (lážovské samoty situované v tom lesním trojúhelníku jihozápadně od Lážova).
A počítám nyní po Tvém příspěvku pro pořádek dle podrobné mapy i tu vzdálenost Dobříš - Lážov - samoty ve variantě C, a vychází mi to cca 13 km (tam a zpět tedy už 26 km), a to rozhodně není na půl třetí hodiny cesty pěšky. Jedině snad pro vojáka při zrychleném přesunu, ale ne pro tehdejšího typického průměrného člověka tehdejšího relativně menšího vzrůstu.
A jenom ještě dodávám, že Wagnerová se v Dobříši dobře orientovala, a mj. tam pár let chodila tuším do měšťanky (po obecné v Lážově), a o těch vzdálenostech a časech i proto musela mít celkem dobré povědomí. Ostatně tehdy se vůbec hodně chodilo, lidé se nevozili auty, a vzdálenosti po okolí měli lidé dost v oku.

A všimni si, prosím, ještě té důležité informace v tom rozhovoru:

"Do Lážova zrovna? To je cesta rovnou za nosem, prosím."
"Ne do Lážova, do lesovny!"

Takže ne rovnou za nosem až do Lážova (bez přemýšlení a klimbání cestou), ale kočí musel (měl za povinnost) cestou po silnici z Dobříše směrem k Lážovu odbočit k samotám - ještě nějakou vzdálenost před Lážovem...
A taky že ano - děti se vracely po té silnici, kočár kolem nich přejel a "kdepak ještě byly děti, když kočí zajel na cestu k samotám. Pan lesní zrovna vycházel z průseku". To myslím úplně vylučuje různé interpretace a připouští pouze jedinou...

Tedy dle této příhody je podle mé vyloučena možnost, že literární lážovské samoty by mohly být v lokalité C. Ale nějaká jiná zmínka někde jinde, např. v 5. díle (smyšlená cesta pí kontrolorové s dcerou na Rochota přes samoty), by zase mohla pro variantu C mluvit - pokud by ovšem dámy šly na výlet tou kratší severní cestou, a ne tou delší jižnější, která vedla více lesem a byla zřejmě hezčí a vhodnější pro výlet - a šlo se kolem samot A či B, dodávám poťouchle :-)

Dobrou noc.
Ovi