"Tím, že jsem zkopírovala kus textu, tím se jasně naznačuje, že z lážovského nádraží k lokalitě A a B se nejde přes Lážov, ale k lokalitě"

Vydro 6280, opravdu stále nechápu, ač se o to snažím.
Jednak z toho citovaného textu nikde nevyplývá to, co teď tvrdíte. Čili podle mě se z Lážovského nádraží může jít jak k samotám A, B i C. A v prvním případě při nějaké zkratce polní cestou by šlo nechat Lážov po pravé ruce nebo projít jeho jihozápadní částí. Ovšem nic v textu neříká, že se šlo nebo že se nešlo přes Lážov.
A jednak teď píšete, že "Nakonec nikde jsem netvrdila, že u lážovského nádraží je les!". No, explicitně ne, ale proč jste se tedy tam o něm tedy vůbec zmiňovala po výstupu z vlaku? Přečtěte si to po sobě... :-)

Ahojte všichni vespolek,

dostávám se konečně dle svého slibu k pokusu rozpovědět ty zbylé dotazy a připomínky, na které se ještě nedostalo - jedná se zhruba o poslední týden, a vzal bych to asi pokud možno chronologicky.

kvitko 6137, 8.11.2008 19:05
"Koukám na mapy.cz na historickou mapu a Babka je tam značená jako Bapka."

Staré mapy (např. ty katastrální z 19. století) byly zpracovávány úředníky, kteří znali zpravidla perfektně německy a jenom trochu česky, ale s českým pravopisem byli na štíru (ostatně ten se tenkrát teprve kodifikoval). Ta Bapka, to je sice de jure chybný, ale fonetický přepis místního českého názvu Babka. A všimněte si (mimo téma) i třeba tehdejšího psaní písmene českého "V". V němčině se čte jako "F" (fau), a proto se české "V" psalo jako "W", což se i německy vyslovuje jako české "V".

Goldie 6146, 10.11.2008 18:02
"Kaja ucil Zdenu lezt na stromu, snad v lipove aleji"
Zizalka 6233, 14.11.2008 19:10
"Víte někdo, kde je v Kájovi ta pasáž, že z aleje v Lipkách je to na samoty jen 10 minut cesty? O tu se hodně opíral pan učitel."

Ano, viz díl I., kapitola XXXV. KÁJA CHCE NA SVATOU HORU
"Asi deset minut od myslivny byla řada starých lip, a na nich se učila Zdeňa lézt na stromy."
A nejednalo se o lipovou alej pod Skalkou, jak se mylně domníval p. uč. Krása.

Tom2 6176, 13.11.2008 18:08
"Neměl Kytín a Lážov jen jednoho duchovního správce?? Nebo nezastupoval pan farář z Lážova nějaký čas pana faráře z Kytína?"

Obojí je možné (tuším minimálně od nástupu tehdy mladičkého císaře Františka Josefa I. patří do lážovské-mníšecké farnosti i Kytín), a to druhé hraničí s jistotou. Jednak platilo tehdy i dnes, že farnost zahrnuje (může zahrnovat) i více kostelů a je obhospodařována jedním farářem či administrátorem a případně i dalšími jemu podřízenými kněžími (kaplany), jednak je běžné (nedávný příklad i z naší farnosti), že v případě onemocnění si faráři navzájem vypomáhají a slouží v nutných případech mše sv. po nějakou dobu paralelně i ve vedlejší farnosti.

gormie 6213, 14.11.2008 17:56
"Děti pospíchaly k lesovně. Zastavily se u průseku na vršku. Lážov ležel pred nimi krásný, nezapomenutelný, s tmavou zelení kaštanových alejí skoro uprostřed."

To vyhovuje samotám v lokalitě A nebo B jihozápadně od Lážova, a ten vršek by mohl být právě kopec "Na Madlence". Naopak samoty situované v lokalitě C (nad Stříbrnou Lhotou) by ležely na jižním úbočí víceméně rovnoměrně se do velké výšky zvedajícího pohoří Brd (Hřebeny), a na tom úbočí tam nikde žádný vrchol, přes který nebo okolo kterého by mohly jít, není. Celý ten terén okolo případných samot v lokalitě C se dost prudce svažuje do údolí Lážov - Stříbrná Lhota - Kytín...

Goldie 6137, 14.11.2008 18:28
"Co se toho jižního umístění týče, zajímaly by mě dvě věci:
1- jak se to shoduje s popisy cesty na Lážovské nádraží (jestli je to nějak konkrétně zmíněno). Já jsem vždycky měla představu, že Lážovské nádraží je tak jako z ruky...ale to je možná jen můj dojem.
2- Jak jsem vypisovala ty indicie, tak u výletu na sv. Horu se říká, že maminka s Kájou museli jít do Lážova, nemohli si nadejít kratší cestou, kdyby samoty skutečně byly, tam jak uvádíte, tak by text zněl asi spíš něco jako: museli se vrátit do Lážova, nemohli jít přímo..."

ad 1)
Nejsem si myslím vědom ani jediné indicie v celém díle, která by mohla zpochybňovat kteroukoliv seriozně zvažovanou lokalitu lážovských samot (A, B nebo C) ve vztahu k poloze lážovského nádraží. Ano, lážovské nádražíčko je kousek bokem od Lážova, ale nesrovnatelně blíž než nádraží v Řevnicích, a hlavně i cesta k němu je víceméně po rovině (vhodné i pro staré lidi).

ad 2)
Do Lážova ke kostelu, odkud byla po odloužené mši sv. pouť vypravena, museli jít kvůli tomu, že maminka hajná šla "za ženu" k nosítkám sochy sv. Anny. Bylo by vzhledem k jéjí funkci v lážovském procesí společensky naprosto nepřijatelné, aby se vynořila odněkud z lesů a připojila se k procesí až po cestě.
A i tato zmínka v textu 1. dílu svědčí pro variantu A nebo B, a naopak vyvrací variantu C.
Proč?
Podívejte se na mapu - kdyby se lážovské samoty měly nacházet nad Stříbrnou Lhotou nebo ještě blíže k Lážovu (varianta C), pak by si těžko maminka s Kájou, i kdyby nakrásně chtěli, mohli nějak účinně zkracovat cestu (vybaveni provinatem a prádlem na dvoudenní putování), a to obejitím Lážova zleva po cestách necestách a vynořením se z lesního porostu nekde mezi Lážovem a Malou Sv. Horou. Prakticky nic by tím nezískaly. Jedině že by jako ptáci letěli nejkratší cestou kolmo na spojnici Lážov - Malá Sv. Hora - pouze vzdušnou čarou by něco málo ušetřili. Ale kdyby byly lážovské samoty umísteny v tom lesním trojúhelníku jihozápadně od Lážova (varianty A nebo , pak by se takováto možnost zkrátit si cestu půlhodinovou chůzí přímo na Malou Sv. Horu přímo nabízela a úspora času by to byla významná. Ze samot (A, B) na Malou Sv. Horu půl hodiny, ale musely ze známých důvodů nejdříve ze samot A, B do Lážova (půl hodiny) a pak s procesím hodinu z Lážova na Malou Sv. Horu. Takže nárůst ze 100% na 300%. Varianta A nebo B tedy opět dává největší smysl.

Vydra 6223, 14.11.2008 18:43
"Nádraží v MNíšku je doopravdy z ruky, proto se nedivim, že chodili na vlak do Řevnic, není to zase už o tolik dál."
Zizalka 6244, 14.11.2008 21:08
"Ovi, a co skutečnost, že z místa A i B by to bylo několikanásobně blíž k vlakové stanici Mníšek? Mně by připadalo skoro nepochopitelné, kdyby z těchto lokalit někdo chodil na vlak tu dálku přes kopec až do Řevnic."

V zájmu přesnosti - tak tomu zcela není. Lážovské nádraží je ve skutečnosti o dost blíž Lážovu (i samotám) než Řevnické na druhém (severním) okraji Hřebenů - je kratší na vzdálenost i časově při cestě pěšky, a taky výškové převýšení trasy k ní a tím pádem i náročnost na fyzickou kondici je u této pěší cesty zejména pro starší lidi mnohem menší.

Ale ty důvody, proč je v díle více frekventována (v souladu s využíváním i ve skutečnosti) ta severní plzeňská trať s nádražím v Řevnicich před dobříšskou lokálkou (v Dobříši má konečnou), jsou podle mne tři:

- Je historicky starší a obyvatelstvem všeobecně zaužívanější. Provoz na dobříšské lokálce byl zahájen tuším až koncem 19. století (píšu z hlavy, přesně bych se musel podívat do svých záznamů). Do té doby byla celá oblast zásobována z místních zdrojů a pak už jenom doplňkově formanskými povozy a speditéry.

- Samotná vlastní cesta plzeňskou větví byla kratší a mnohem rychlejší. Naproti tomu cesta dobříšskou lokálkou je delší, trvá zhruba 2x déle, je (byla) dražší a vedla i v Praze jinou (obecně méně výhodnou) trasou.

- Frekvence provozu na plzeňské dráze byla nesrovnatelně větší a tudíž pro cestující bylo její používání i operativnější. Lidově řečeno - každou chvíli tam něco jelo, oběma směry.

Zdraví Ovi

Goldie 6276, ale to je nedorozumění - jednalo se přeceť :-) o dobříšského knížete pána a o jeho zámek na Dobříši (za totality ho pak okupovali socialističtí spisovatelé). Nikoliv o lážovský záme(če)k.
Takže opět i v tomto případě je varianta A nebo B v pohodě...

Goldie 6274, přesně tak!

Díl III., kapitola XXII. DĚTI ČEKAJÍ NA PRAŽSKÉ PROCESÍ

"Po obědě děti bosy rozběhly se průseky na cestu k Malé svaté Hoře...".
Kdo chce, nechť si tu pasáž srovná při pohledu na mapu (třeba i na té zde vložené o pár stránek dál). To přesně sedí na variantu situování samot v lokalitě A či B, a je to rovněž v plném souladu i s tou zde již několikrát probíranou pasáží ve 2. díle - cesta dětí se starým hajným Škrábkem na Dobříš.
A prakticky to vylučuje lokalitu C - mrkněte se na mapě, jaká je to dálka, a hlavně co vše je mezi lokalitou C a Malou svatou Horou...

Ale popletla a přidala jste si to tam :-)

Z čeho prosím Vás z textu usuzujete, že "z něj [tedy z lážovského nádraží] hned do lesa" ??

V textu nic takového není, a není tomu tak ani ve skutečnosti - byl jsem tam několikrát, ale je to vidět i na všech mapách, že okolo lážovského nádraží žádné lesy nejsou...

Vydro, píšete: "Jinak když byl Kája za odměnu v Praze, jeli přes Čisovice a tedy vystupovali v Lážově na nádraží. A z něj hned do lesa."

Ale to "A z něj hned do lesa" není pravda. To jste si tam nesprávně přidala - věřím, že omylem a v rychlosti při sepisování stručného výtahu II. dílu.

Dále píšete (týká se to kapitoly 33 - vypadla Vám tam její identifikace), že "kdyby šel [Kája] od Čisovic, nemusel by k variantě A a B vůbec do Lážova přes náměstí".

No, při pouhém pohledu na mapu je tomu tak a máte pravdu - nemusel by. Technicky vzato by šlo jít Lážovem asi o 150 až 200 metrů jižněji (dívám se i na historickou mapu), postranními a tehdy jen částečně dlážděnými křivolakými uličkami mezi domky a zahradami, a nechat tak lážovské náměstí po pravé ruce. Jenže je potřeba vzít v úvahu reálnou situaci.

V praxi to totiž bylo tak, že Kája chodil s potulnými muzikanty po Lážově až do večera, autorka píše "do šera", a pak se s nimi domluvil, že je dovede do Čisovic. Až tam s nimi ale nakonec ani nedošel, rozloučil se s nimi u mlýna (pozn. - u Luckého mlýna, na půli cestě mezi Lážovem a Čisovicemi) se slovy "Tak, páni, rovnou a jste ve vsi. Dobrou noc!". Ale oni mu potom ještě zahráli na rozloučenou tenkrát tak oblíbenou píseň "Byl jednou jeden král". Mimochodem, i autorka ji měla velmi ráda, protože ji v díle opakovaně zmiňuje, a vždycky v kladném kontextu. Takže musela už být tma, když se Kája začal vracet domů. A bylo to v květnu, takže už bylo opravdu hodně pozdě, a venku už Kája nepotkal živou duši.

A teď se vžijme do situace sedmiletého kluka. Šel by v noci sám liduprázdnými, křivolakými a možná pro něj spíše neznámými uličkami (pravděpodobně je ani nemusel mít prolítány normálně za denního světla - podle obsahu díla to nebyl jeho "rajon") a riskoval by zakufrování a možná i nějaké fyzické nebezpečí (zlý člověk, volně pobíhající velký pes apod.)? Nebo by raději šel (běžel) klidnou, bezpečnou a pro něj důvěrně známou částí města?
Já osobně bych teda v noci běžel mnohem raději známou vyzkoušenou trasou, i když by byla, jak se zdá při pohledu na mapu, o pár set metrů delší. Vzhledem k celkové vzdálenosti mezi (Luckým) mlýnem a lážovskými samotami (odhaduji to na tři a půl až 4 km) by už ten rozdíl byl marginální. A dokonce i tu delší vzdálenost po známé trase by mohl nakonec urazit za stejný nebo i za kratší čas než kdyby zvolil sice papírově o málo kratší cestu, ale za cenu toho, že by ta zkratka vedla pro něho neznámou a v noci proto po všech stránkách mnohem rizikovější trasou.

Zdraví Ovi