Ve 2. díle, před svatbou Týny s lážovským truhlářem Malinou, děti (K+Z+L) pily v hájovně (nebo ve sklepě hájovny?) mléko přímo z krajáče. Zdeňa u toho uklouzla a spadla jí tam hlava až snad skoro po krk. Mělo to sice dohru v jejím okamžitém vztahu ke Kájovi, ale to teď není důležité. Co chci říci je to, že pak Kája navrhnul, že se umyjí hned někde vedle v potoce. Neznám teď bohužel přesnou formulaci, jak to řekl, ale pamatuji si, že jsem z toho kdysi udělal závěr, že maximálně pár desítek metrů od hajnovny by měl téct potok.

A ještě jedna důležitá věc k samotám. Měly by (pokud možno) ležet na území (bývalého) dobříšského panství. Nezjišťoval jsem za totáče, kam až mohlo sahat. Nejlépe do konce WWI, do vzniku samostatného Československa - pak už byla pozemová reforma a došlo i k zákazu používání šlechtických titulů apod. Takto si to ještě pamatovala Manka Černá jako dítě a mladá žena, a dle všech náznaků v díle měla i po převratu velmi kladný vztah ke knížecím manželům. Možná by nám to mohlo něco napovědět - třeba se to bývalé dobříšské panství s jeho lesními revíry táhlo z Dobříše až dostatečně daleko na severovýchod okolo té silnice Dobříš - Lážov, a mohlo by proto zahrnovat i lesy na severozápad od ní, a tedy i samoty v lokalite A či B.

Anko, zdravím Tě a děkuju za nakopnutí v zájmu udržení určité kázně zde :-)

Já jsem se zaregistroval už v červnu, ale jsem holt lenivý se pokaždé logovat, a hlavně nemám u sebe pokaždé svoje přihlašovací heslo :-(

"Tím, že jsem zkopírovala kus textu, tím se jasně naznačuje, že z lážovského nádraží k lokalitě A a B se nejde přes Lážov, ale k lokalitě"

Vydro 6280, opravdu stále nechápu, ač se o to snažím.
Jednak z toho citovaného textu nikde nevyplývá to, co teď tvrdíte. Čili podle mě se z Lážovského nádraží může jít jak k samotám A, B i C. A v prvním případě při nějaké zkratce polní cestou by šlo nechat Lážov po pravé ruce nebo projít jeho jihozápadní částí. Ovšem nic v textu neříká, že se šlo nebo že se nešlo přes Lážov.
A jednak teď píšete, že "Nakonec nikde jsem netvrdila, že u lážovského nádraží je les!". No, explicitně ne, ale proč jste se tedy tam o něm tedy vůbec zmiňovala po výstupu z vlaku? Přečtěte si to po sobě... :-)

Ahojte všichni vespolek,

dostávám se konečně dle svého slibu k pokusu rozpovědět ty zbylé dotazy a připomínky, na které se ještě nedostalo - jedná se zhruba o poslední týden, a vzal bych to asi pokud možno chronologicky.

kvitko 6137, 8.11.2008 19:05
"Koukám na mapy.cz na historickou mapu a Babka je tam značená jako Bapka."

Staré mapy (např. ty katastrální z 19. století) byly zpracovávány úředníky, kteří znali zpravidla perfektně německy a jenom trochu česky, ale s českým pravopisem byli na štíru (ostatně ten se tenkrát teprve kodifikoval). Ta Bapka, to je sice de jure chybný, ale fonetický přepis místního českého názvu Babka. A všimněte si (mimo téma) i třeba tehdejšího psaní písmene českého "V". V němčině se čte jako "F" (fau), a proto se české "V" psalo jako "W", což se i německy vyslovuje jako české "V".

Goldie 6146, 10.11.2008 18:02
"Kaja ucil Zdenu lezt na stromu, snad v lipove aleji"
Zizalka 6233, 14.11.2008 19:10
"Víte někdo, kde je v Kájovi ta pasáž, že z aleje v Lipkách je to na samoty jen 10 minut cesty? O tu se hodně opíral pan učitel."

Ano, viz díl I., kapitola XXXV. KÁJA CHCE NA SVATOU HORU
"Asi deset minut od myslivny byla řada starých lip, a na nich se učila Zdeňa lézt na stromy."
A nejednalo se o lipovou alej pod Skalkou, jak se mylně domníval p. uč. Krása.

Tom2 6176, 13.11.2008 18:08
"Neměl Kytín a Lážov jen jednoho duchovního správce?? Nebo nezastupoval pan farář z Lážova nějaký čas pana faráře z Kytína?"

Obojí je možné (tuším minimálně od nástupu tehdy mladičkého císaře Františka Josefa I. patří do lážovské-mníšecké farnosti i Kytín), a to druhé hraničí s jistotou. Jednak platilo tehdy i dnes, že farnost zahrnuje (může zahrnovat) i více kostelů a je obhospodařována jedním farářem či administrátorem a případně i dalšími jemu podřízenými kněžími (kaplany), jednak je běžné (nedávný příklad i z naší farnosti), že v případě onemocnění si faráři navzájem vypomáhají a slouží v nutných případech mše sv. po nějakou dobu paralelně i ve vedlejší farnosti.

gormie 6213, 14.11.2008 17:56
"Děti pospíchaly k lesovně. Zastavily se u průseku na vršku. Lážov ležel pred nimi krásný, nezapomenutelný, s tmavou zelení kaštanových alejí skoro uprostřed."

To vyhovuje samotám v lokalitě A nebo B jihozápadně od Lážova, a ten vršek by mohl být právě kopec "Na Madlence". Naopak samoty situované v lokalitě C (nad Stříbrnou Lhotou) by ležely na jižním úbočí víceméně rovnoměrně se do velké výšky zvedajícího pohoří Brd (Hřebeny), a na tom úbočí tam nikde žádný vrchol, přes který nebo okolo kterého by mohly jít, není. Celý ten terén okolo případných samot v lokalitě C se dost prudce svažuje do údolí Lážov - Stříbrná Lhota - Kytín...

Goldie 6137, 14.11.2008 18:28
"Co se toho jižního umístění týče, zajímaly by mě dvě věci:
1- jak se to shoduje s popisy cesty na Lážovské nádraží (jestli je to nějak konkrétně zmíněno). Já jsem vždycky měla představu, že Lážovské nádraží je tak jako z ruky...ale to je možná jen můj dojem.
2- Jak jsem vypisovala ty indicie, tak u výletu na sv. Horu se říká, že maminka s Kájou museli jít do Lážova, nemohli si nadejít kratší cestou, kdyby samoty skutečně byly, tam jak uvádíte, tak by text zněl asi spíš něco jako: museli se vrátit do Lážova, nemohli jít přímo..."

ad 1)
Nejsem si myslím vědom ani jediné indicie v celém díle, která by mohla zpochybňovat kteroukoliv seriozně zvažovanou lokalitu lážovských samot (A, B nebo C) ve vztahu k poloze lážovského nádraží. Ano, lážovské nádražíčko je kousek bokem od Lážova, ale nesrovnatelně blíž než nádraží v Řevnicích, a hlavně i cesta k němu je víceméně po rovině (vhodné i pro staré lidi).

ad 2)
Do Lážova ke kostelu, odkud byla po odloužené mši sv. pouť vypravena, museli jít kvůli tomu, že maminka hajná šla "za ženu" k nosítkám sochy sv. Anny. Bylo by vzhledem k jéjí funkci v lážovském procesí společensky naprosto nepřijatelné, aby se vynořila odněkud z lesů a připojila se k procesí až po cestě.
A i tato zmínka v textu 1. dílu svědčí pro variantu A nebo B, a naopak vyvrací variantu C.
Proč?
Podívejte se na mapu - kdyby se lážovské samoty měly nacházet nad Stříbrnou Lhotou nebo ještě blíže k Lážovu (varianta C), pak by si těžko maminka s Kájou, i kdyby nakrásně chtěli, mohli nějak účinně zkracovat cestu (vybaveni provinatem a prádlem na dvoudenní putování), a to obejitím Lážova zleva po cestách necestách a vynořením se z lesního porostu nekde mezi Lážovem a Malou Sv. Horou. Prakticky nic by tím nezískaly. Jedině že by jako ptáci letěli nejkratší cestou kolmo na spojnici Lážov - Malá Sv. Hora - pouze vzdušnou čarou by něco málo ušetřili. Ale kdyby byly lážovské samoty umísteny v tom lesním trojúhelníku jihozápadně od Lážova (varianty A nebo , pak by se takováto možnost zkrátit si cestu půlhodinovou chůzí přímo na Malou Sv. Horu přímo nabízela a úspora času by to byla významná. Ze samot (A, B) na Malou Sv. Horu půl hodiny, ale musely ze známých důvodů nejdříve ze samot A, B do Lážova (půl hodiny) a pak s procesím hodinu z Lážova na Malou Sv. Horu. Takže nárůst ze 100% na 300%. Varianta A nebo B tedy opět dává největší smysl.

Vydra 6223, 14.11.2008 18:43
"Nádraží v MNíšku je doopravdy z ruky, proto se nedivim, že chodili na vlak do Řevnic, není to zase už o tolik dál."
Zizalka 6244, 14.11.2008 21:08
"Ovi, a co skutečnost, že z místa A i B by to bylo několikanásobně blíž k vlakové stanici Mníšek? Mně by připadalo skoro nepochopitelné, kdyby z těchto lokalit někdo chodil na vlak tu dálku přes kopec až do Řevnic."

V zájmu přesnosti - tak tomu zcela není. Lážovské nádraží je ve skutečnosti o dost blíž Lážovu (i samotám) než Řevnické na druhém (severním) okraji Hřebenů - je kratší na vzdálenost i časově při cestě pěšky, a taky výškové převýšení trasy k ní a tím pádem i náročnost na fyzickou kondici je u této pěší cesty zejména pro starší lidi mnohem menší.

Ale ty důvody, proč je v díle více frekventována (v souladu s využíváním i ve skutečnosti) ta severní plzeňská trať s nádražím v Řevnicich před dobříšskou lokálkou (v Dobříši má konečnou), jsou podle mne tři:

- Je historicky starší a obyvatelstvem všeobecně zaužívanější. Provoz na dobříšské lokálce byl zahájen tuším až koncem 19. století (píšu z hlavy, přesně bych se musel podívat do svých záznamů). Do té doby byla celá oblast zásobována z místních zdrojů a pak už jenom doplňkově formanskými povozy a speditéry.

- Samotná vlastní cesta plzeňskou větví byla kratší a mnohem rychlejší. Naproti tomu cesta dobříšskou lokálkou je delší, trvá zhruba 2x déle, je (byla) dražší a vedla i v Praze jinou (obecně méně výhodnou) trasou.

- Frekvence provozu na plzeňské dráze byla nesrovnatelně větší a tudíž pro cestující bylo její používání i operativnější. Lidově řečeno - každou chvíli tam něco jelo, oběma směry.

Zdraví Ovi

Goldie 6276, ale to je nedorozumění - jednalo se přeceť :-) o dobříšského knížete pána a o jeho zámek na Dobříši (za totality ho pak okupovali socialističtí spisovatelé). Nikoliv o lážovský záme(če)k.
Takže opět i v tomto případě je varianta A nebo B v pohodě...

Goldie 6274, přesně tak!

Díl III., kapitola XXII. DĚTI ČEKAJÍ NA PRAŽSKÉ PROCESÍ

"Po obědě děti bosy rozběhly se průseky na cestu k Malé svaté Hoře...".
Kdo chce, nechť si tu pasáž srovná při pohledu na mapu (třeba i na té zde vložené o pár stránek dál). To přesně sedí na variantu situování samot v lokalitě A či B, a je to rovněž v plném souladu i s tou zde již několikrát probíranou pasáží ve 2. díle - cesta dětí se starým hajným Škrábkem na Dobříš.
A prakticky to vylučuje lokalitu C - mrkněte se na mapě, jaká je to dálka, a hlavně co vše je mezi lokalitou C a Malou svatou Horou...