Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Komu se nelení,
tomu se zelení.

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: xykeelq
[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
zizalka 17.11.2008 23:53  6334
Goldie: podle mě by to mohla být snad lokalita "Na Kalvárii", ta je zmiňovaná v III. a IV. dílu a v Kájových dětech.
Je to jen doměnka...
zizalka 17.11.2008 23:36  6333
Aha, už to vidím, já jsem se dívala jen na III. mapování
goldie 17.11.2008 23:30  6332
Je to ta mapa z 1. VOjenského mapování...c141 je ten plánek. Z Mníšku jsou tam na kraji rybníky, ale město tam není. To je až na vedlejším plánku. A na úrovni Kytína pod rybníky úplně v pravo na mapě jsou znázorněny tři kříže na jedné z křižovatek dvou cest.
zizalka 17.11.2008 23:27  6331
Goldie, na tom listu je Mníšek a Kytín dohromady, Mníšek je úplě u okraje listu 4052/4, takže tam chybí Skalka, ale Kytín tam je.
Tři kříže tam nevidím, jen cosi na křižovatce cest (silnic) do Kytína a na Dobříš. To vypadá by mohl být křížek (boží muka). Myslíš tohle? Na té mapě, co jsem vložila do příspěvku 6329 to není, je to tam těsně useknuté.
goldie 17.11.2008 23:23  6330
Farnost v MníškuNěco z historie Mníšské farnosti z webu římskokatolické církve:


Farní kostel v Mníšku byl renovován r. 1887. Restaurování nástropních fresek provedli Karel Javůrek a Josef Scheiwl. Práce byly dokončeny do svátku sv. Václava, aby oslavy mohly proběhnout v nově opraveném kostele. Roku 1890 byly opraveny zdi starého hřbitova kolem kostela s kaplemi Božího Těla, které tehdy získaly železná mřížová vrata. Dne 31. července 1892 byl slavnostně vysvěcen nový mníšecký hřbitov, který byl zřízen nákladem kytínského zádušního jmění na jihovýchodní straně za Mníškem. Dne 30. srpna 1893 podali kytínští osadníci pražské konzistoři neúspěšnou žádost o zřízení fary v Kytíně. V roce 1902 byly přelity mníšecké zvony v dílně pražského zvonaře Diepolda.
Roku 1911 se stal administrátorem dosavadní fundační kaplan František Raus, který se po smrti svého předchůdce stal zdejším farářem r. 1912. Zasloužil se o opravu farního kostela v letech 1912 - 1913. Při ní bylo mimo jiné zjištěno, že mauzoleum hrabat Unvertů není z kararského mramoru, jak se dosud tradovalo, ale z přeštukovaného žlutého pískovce. Byla plánovaná také oprava filiálního kostela v Kytíně. V r. 1912 byly opraveny varhany v Mníšku a Kytíně firmou bratří Paštiků v Praze-Žižkově. Oprava kytínského kostela měla začít v roce 1914. Tamní kostel trpěl značnou vlhkostí, která měla za následek poškození mobiliáře. Odborná komise, ustavená Patronátním úřadem v Mníšku pod Brdy, stanovila postup prací: v interiéru kostela měla být vyzdvižena dlažba, zemina se měla vykopat do základů, v hloubce se měly položit odvodní trubky. Na ně měl být navršen dusaný násep a 6 cm vysoká betonová izolační vrstva. Práce, které začaly v roce 1914, byly ale v důsledku vypuknutí války zastaveny. Oprava byla dokončena až v průběhu roku 1915. Roku 1916 byl mníšecký farář krátce duchovním správcem v sanatoriu na Pleši. V roce 1917 bylo během rekvizic z kostela v Mníšku odvezeno sedm z celkem osmi zvonů. Po válce se druhý největší zvon Václav vrátil z úložiště zvonů z Prahy. Zvony byly zrekvírovány rovněž z Kytína, Skalky, čisovické kaple a dva zvony také z kaple na Malé Sv. Hoře. Dne 18. května 1924 byla vysvěcená kaplička Panny Marie Svatohorské v Rymáni, postavená tamními osadníky. V myslivně na Skalce zřídil 1. května 1925 majitel panství výletní restauraci. V květnu r. 1928 byla opravena kaple na Malé Svaté Hoře. Farář František Raus aktivně působil až do října 1932, v lednu 1933 odešel na odpočinek. Byl pochován na mníšeckém hřbitově v hrobě, který mu daroval patron.
zizalka 17.11.2008 23:17  6329
Goldie: takto vypadá Mníšek na té vojenské mapě při nejvyšším možném rozlišení. Je to už velmi slušné. Jsou tam vidět jednotlivé domy. Nemovitosti jsou zobrazené červeně a černě (netuším proč ty dvě barvy).

goldie 17.11.2008 23:10  6328
Mimochodem to druhé vojenské mapování je to stejné na mapy.cz
goldie 17.11.2008 23:08  6327
Taky jsem hned zkoukla i ty starší mapy. Na první vojenské mapě sice není Kytín a Mníšek dohromady, ale všimla jsem si tam u kraje mapy, kde by se zhruba nacházely samoty...respektive cesta od samot do Mníšku vyznačené tři kříže...nezmiňovalo se náhodou v Kájovi také nějaké místo s názvem "tři kříže"? Nebo se pletu.
goldie 17.11.2008 23:02  6326
Super nalez, taky jsem koukala presne na tuhle webovou stranku, ale nenapadlo me na tu mapu kliknout...abych dostala ten detail :-(

Je to moc zajimavy. Ted jeste nekde sehnat mestskou mapu nebo plan Mnisku z te doby. Jestli tenkrat uz vubec existovaly i pro takove malomesto.
zizalka 17.11.2008 22:11  6325
Aha zapoměla jsem:
měřítko zvolte 1 : 25 000
je to list 4052 (Beroun), konkrétně 4052/4 (tam je Mníšek, a lesy směrem na Kytín) a ještě 4052/2 (tam je vidět Skalka a vůbec oblast na sever od Mníšku).
zizalka 17.11.2008 21:55  6324
Podrobná historická mapa!!!Navazuju na svůj poslední příspěvek. Z webu brdy.org jsem se doklikala na stránku http://oldmaps.geolab.cz/.
Tam se dá najít velice podrobně naskenovaná mapa Mníšku (mnohem podrobnější než na mapy.cz!), která vznikla při III. vojenském mapování (1877–1880). Je tam řevnická trať! (Dobříšská lokálka ne.)
Zaujalo mě, že lesy v okolí lokalit A a B mají velmi hustou síť průseků, to je ostatně vidět i na současné turistické mapě, i na základní mapě na mapy.cz. Ale ucelený systém průseků je jedině na té z III. vojenského mapování. Jsou tam i vrstevnice!
zizalka 16.11.2008 22:41  6323
Hlavně by bylo fantastické, kdybychom měli historickou mapu o pár let novější, než je na mapy.cz. Možná by něco takového bylo v té knize, nebo se pletu? Jitko, nevíš? Mám na mysli takovou mapu, kde by byly zakreslené obě železniční tratě a zároveň hranice lesa v době na přelomu 19. a 20. století (dětství MWČ).
zizalka 16.11.2008 22:32  6321
Myslím, že je docela škoda, že nikdo z nás nemá k dispozici knížku Jana Šťastného "Městečko pod Skalkou" (tato kniha vyšla v roce 1948 a nyní je k dispozici na CD ROM, stojí 299 Kč, viz mesteckopodskalkou.com)

Její autor byl jen o pár let mladší než MWČ, byl to v podstatě její vrstevník Wagnerové (žil 1894–1967 a MWČ 1887–1934).
Myslím, že v té knížce bychom našli spoustu zajímavých údajů k našemu pátrání. Skoro mám chuť si ji objednat.
zizalka 16.11.2008 22:21  6320
Pro zajímavost: všimla jsem si, že poblíž lokalit A a B se nachází místa Dolejší Korytany a Hořejší Korytany, což zní jako názvy osad, přitom je to v lese.
Tak jsem to zkoušela googlit a našla jsem k tomu následující:

V přemyslovské době byly více známé nežli Kytínská osada, která musela v menšímči větším rozsahu již existovat okolní vsi Kdýčina a Korutany. Původ vsi Korutany s tvrzí mezi Mníškem a Kytínem, v lese stále nazývaném „Korytany“, není už dnes zcela jasný.
U dvora krále Václava I. z let 1230–1253 žil nějaký čas kníže Oldřich Korutanský, králův sestřenec. Slavný král Přemysl Otakar II. držel zemi Korutanskou v létech 1268–1276. Vletech 1306–1310 byl kníže Jindřich Korutanský králem českým. Snad za některého z těchto králů, několik rodin Korutanských Slovinců usadilo se v oné vsi po selsku a dali jitak jméno její, avšak její existence dle historických pramenů zdá se být mnohem starší.Ze zápisků faráře Cippelia v pamětní knize fary mníšecké se vypravuje pověst o přísné paní Korutanské a dále pak o lese „korutanském“ o výměře 286 jiter.V dobříšském památníku z roku 1898 se praví, že na severovýchod od Kytína rozložená pole nesou název „Korytany“. Tam stávala před věky památná ves „Korutany“,již r.1409 držel Jan z Lestkova, leč ve válkách husitských ves Korutany i s nedalekou jinou vsí „Kdýčinou“ zanikly. Po skončení válek byly zničené osady v rukou Předbora z Řepnic r.1437, za něhož byly vsi obnoveny, ale znova zničeny kolem r.1460, načež r.1487 je drží Václav z Řepnic, kterýž je prodal r.1490 Litvínu z Klinštejna k Hořovicíma po jeho smrti 1506 je držela manželka Mikoláše z Říčan, Vracka z Klinštejna. Pak přešly do rukou Dorotky r.1520, manželky Jana z Říčan, pak Anny Klenovské z Říčan, jež Korutany prodala roku 1548 Václavu Vratislavu z Mitrovic, jenž je ku Mníšku trvale připojil. Ves vyhořevši do základů, nikdy pak již nepovstala a místní pověst o ní dí, že se propadla tam, kde dosud jsou hromady rumu a kamení pod nimiž občas prý slyšet bývá z podzemí hlahol zvonů propadlé osady Korutan.

Zpravodaj obce Kytín, ročník 2004, č. 2
goldie 16.11.2008 22:20  6319
ZizalkaSuper, dik...ted uz to vidim. Vzdycky jsem si myslela, ze to namesti je jen ta ulice od jarolimku ke stare skole.

[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt