GENESIS - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

	Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
	Archiv Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 18:46

Nastavení klubu

Nastavení práv

Anketa

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 63702 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	Mayak1 I live in a progg bubble ... 22.5.2021 11:18	64915
	LED ZEPPELIN III... vlastne sám na sebe testujem, čo to emocionálne so mnou robí, počúvať vlajkovú loď "svetového hard rocku" intenzívnejšie zase po viac, ako tridsiatich rokoch. Recenzie, ktoré som pred časom celkom rád písal na Progboard, či artrock.cz. som sa snažil písať pomerne detailne, ale bodovanie som vôbec nemal v láske... Teraz je to v podstate opačne ... Myslel som si celkom úprimne, že moje hudobné emócie, čo si pamätám do cca 30 svojho veku života, sa zásadnejšie nemenia. Pri LZ od trojky smerom dopredu som mával v mladosti ZIMOMRIAVKY (husí kůže). Po troch posluchoch tretieho albumu ... sa to v tomto veku nedostavilo - prvá strana albumu ešte ako-tak, ale príliž pokojná strana druhá (v ponímamí klasického vinylu) to šlo celkom značne dole ... Veril som , že padne prvá pätorka, ale je to zase "iba" za poctivých "čtyři", teda 4/5, alebo pre detailistov 8/10 ... ... Počúvam práve LZ (“ZOSO” resp. Four Symbols) a zrazu som tam kde som byť chcel už skôr ...


	PepaNovacek 22.5.2021 09:53	64914
	ŠtěpánTaky JEJ použiju právě ohledně trojky, resp. v souvislosti s tím, že u čtyřky už neplatí, v čemž, jak se zdá, se možná shodneme, ledaže bychom se neshodli, hehe. S těma výběrama jste mě rozesmáli, já poslouchal vždycky v podstatě jen celé desky, tedy zhruba od střední školy.


	stev 22.5.2021 06:10	64912
	Honza - já si dělal ve svých 16ti často výběry svoje (zeppelinů, uriášů, sabbatů..), a po dalších asi 16 letech přišla konstelace, a začal jsem víc znovuobjevovat zeppeliny, hlavně to co jsem na výběry nedal. A zjistil, že spousta věcí dozrálo. Pepa - ten můj blábol ale o čtyřce už neplatí, hehe. Rolling Stones u Zeppelin taky moc neslyším..


	PepaNovacek 21.5.2021 23:38	64911
	Štěpán + HonzaBaví, fakt mě to baví, čtu a přemýšlím a poslouchám Rush a Wilsona a Lucifer's Friend, a něčemu rozumím, něco chápu, a něco zase ne, a je skvělý se takhle dělit o svoje názory a postřehy. Jsem rád i za ty technické detaily ohledně hry na kytaru, ačkoliv jim samozřejmě rozumím velice málo. Moc se mi, Štěpáne, líbí tohle: … jistý nevratný okamžik kapely, která byla již na svém vrcholu, ale zároveň si to ne plně uvědomovala, tudíž byla ještě autentická, dychtící po výrazu, invenci, možná i ještě lehce naivní i co se týče hudebního průmyslu, nepřesycena očekáváními a věhlasem … , to, s dovolením ukradnu a použiju v jedné části svých blábolů o čtyřce, protože jsem se tam na jednom místě tak nějak zašprajcnul, a tohle přesně vystihuje, co jsem chtěl nablábolit, hehe. A Honzo, draku, vole, kamaráde, je fakt veliká radost, když jeden čte, jak některé konkrétní věci slyšíme stejně, třeba to útrpné vybrnkávání od 5:33, které zmiňuju taky. Ferda Gerlach z Gerlachovského štítu, hehe. Co mě překvapilo, je to přirovnání k Rolling Stones, což by mě teda nikdy nenapadlo, ale je známo, že Ty a Dan jste prostě Mimoňové, hehe. Since I've Been Loving You je to fakt velebomba, takhle to zahrát je veliký umění, on to fakt Bonham doslova brzdí, a takhle bubnovat, aby to nesedělo na prdeli, je strašně, strašně těžký. Vzpomínám, jak jsme u Petra Jandy točili desku a ve skladbě Jak se s tím vyrovnám je taková Zeppelínovská – až Kašmírovská, hehe – pasáž, kterou jsem hrál právě přesně tak zprdele, že seděla na prdeli, hehe, prostě to vůbec nešlapalo, tak jsem to museli zapíchnout a natočit druhý den. No a pokud jde o to, co se mi nelíbí na Houses Of The Holy – to je těžké vysvětlit. Zaprvé jsem opravdu velice silně znaven – jsem vzhůru již dvaadvacet hodin – a zadruhé, prostě pro mě jsou všechny desky Led Zeppelin skvělé, ale některé jsou ještě skvělejší, jestli mi jako rozumíš. A já sám jsem taky velice zvědav, co se mi nelíbí na těch slabších albech, ale jsou pro mě slabší už asi čtyřicet let, takže nejspíš nějaké důvody mít budu, hehe.


	PepaNovacek 21.5.2021 21:04	64910
	BublaHonzo, udělal jsi mi velkou radost, ještě o něco větší, než Štěpán, snad najdu sílu se podrobněji vyjádřit po návratu z rachoty v cca jedenáct hodin. Ale možná až zítra, vstával jsem dnes v půl druhé, a jsem poměrně tuh, hehe.


	Bubla 21.5.2021 20:26	64909
	Led Zeppelin III (1970) Třetí vzducholoďový obal v řadě, tentokrát ještě točivý, šedesátkový, jeden z mých oblíbených. Hudebně se po dvou typově hodně podobných albech na tom třetím daly čekat nějaké změny, aby to nezačalo být trochu strnulé (ne že by nebyly kapely, které v podstatě neusilují o žádný vývoj, hehe). Na trojce máme stále bluesové covery, vykrádaček taky nějak zásadně neubylo, ale nyní jsou postiženými spíš folkaři než bluesmeni, protože deska je přes ten úvod hodně akustická až folková. A i v elektrické části se místy docela experimentuje se zvukem (hlavně Page). To nesynchronizované spuštění šumu jednotlivých stop na samotném začátku (které se pak na desce ještě asi dvakrát opakuje) mě vždycky hodně pobaví, protože takhle nějak začínaly moje vícestopé nahrávky, když mi bylo 13, hehe. Pak to ale bohužel nepokračovalo jako Immigrant Song, což je po Communication Breakdown další takový proto-AC/DC song. A není vůbec špatný, i když je to pořád dokola. Je to ale vlastně jediný zástupce toho typu tvrdých, úderných songů, které byly výrazné na prvních dvou deskách. Za mě skorobomba. První bomba jsou Friends. Nádherná akustická kytara a hypnotické orientálně znějící smyčce, které, jak jsem se dočetl, aranžoval můj oblíbenec Jones. Do toho rituál zaříkávače Planta (text jsem vlastně nikdy nezkoumal, ale tak to na mě působí). A na konci propojovací ufomoog. Vynikající píseň se strhující atmosférou. Začátek Celebration Day mi vždycky připomene Buckleyho, i tím mluveným zpěvem. Pak se to pozvolna rozjede. Vévodí tomu Pageovy blues-funkové kreace, ale i Jonesova basa je výborná. Kytarové sólo uprostřed zní, jako by bylo zrychlené. Pohodová věc, tak akorát dlouhá. A pro mě druhá bomba. Since I’ve Been Loving You je třetí bomba a pořádně velká. Kdybych měl udělat nějaký výběr těch nejlepších blues, tak tohle tam bude zcela určitě, je to úplně jiný level než bluesové covery na prvních dvou deskách. Trvá to sedm a půl minuty, ale uteče to jako nic, protože to má neskutečnou dynamiku a grády. Všichni čtyři jsou fantastičtí (Jones dokonce dvojnásob). Plant je standardně výborný a přesvědčivý. Jimmy Page se mnoha strhujícími momenty (kromě sóla je můj nejoblíbenější asi 0:47-1:12 a pak to útrpné vybrnkávání od 5:33) zařazuje po bok největších bluesových es. Geniální jsou kostelní vyhrávky varhan, které tomu dodávají na osudovosti. No a Bonham se provrže až k závěrečnému silomrdnému bombardování. Out On The Tiles překvapí úplně jiným zvukem s ozvěnou jak ze vzdálené jeskyně (i když to by bylo asi o dost horší, hehe). Fakt zvláštní kytara, která jako by vůbec neseděla k melodii zpěvu (spíš mi to připadá jako variace na Good Times Bad Times) a i zvukem se vymyká. Záchytným bodem je skvělý refrén a pak to celé odplave v omáčce z bicích s pořádně ostrou basou – dost mi to připomíná The Who. Pro mě je to nenápadná, ale přece jen čtvrtá bomba. Gallows Pole je pátá bomba. Jak jsem si přečetl, je to zase vykrádačka jakéhosi Freda Gerlacha z Gerlachovského štítu. Textově ano, ale to se v blues dělalo vždycky. Hudebně to je ale dost přearanžované. Kombinace akustického riffu a zpěvu je opět uhrančivá, od první vteřiny – vůbec ten úvodní akustický motiv mám na téhle písni asi nejradši. Líbí se mi ale i jako se to dál rozvíjí s mandolínou a banjem až po závěrečný rozjetý jam s kytarovým sólem, které svým zvukem lehce připomíná housle. Vynikající. Šestá bomba je Tangerine, jedna z nejlepších písní ve stylu Rolling Stones, kterou neudělali Rolling Stones. Tohle je fakt skoro jako pocta, po všech stránkách. Je tam všechno tak od Lady Jane přes Their Satanic Majesties a Sway až po tehdy ještě nevydané Wild Horses. Plant se převtěluje do Jaggera a stylově se vymyká snad jen to kytarové sólo. That’s The Way je sedmá bomba a spolu se Since I’ve Been Loving You asi moje vůbec nejoblíbenější věc z trojky. I když je stylově jinde, hodně mi atmosférou připomíná melancholické věci od Pink Floyd (hlavně asi text a gilmourovská kytara v pozadí), katarzně-optimistickou rytmickou kytarou a mandolínou pak Yes. Připadá mi, že That’s The Way a I’ve Seen All Good People musely inspirovat Otu Petřínu k písničce Život pro Neckáře. Má to i zajímavý text, do kterého jsem ale úplně nepronikl. Pak začne album ve své akustické druhé polovině trochu odplouvat do ztracena. Bron-Y-Aur Stomp je pěkná, ale bomba už to pro mě není. Opět vykrádačka, tentokrát velmi skočná, ale zároveň táborákově pohodová. Hats Off To (Roy) Harper začíná podobně jako Bring It On Home z minulé desky. Dokonce to stylově je blíž tomu Gerlachovi než celá Gallows Pole. Beru to jako takovou pohodovou blbůstku na závěr, ale rozhodně to není špatné, Page i Plant jsou opět skvělí. Tohle je první deska, které dávám i v rámci své stupnice 4 – 4,5 – 5 a při rozlišování skvělých a skvělejších desek Led Zeppelin plnou palbu. Ale nebylo to tak jednoznačné. Desku bych totiž charakterizoval nejen jako akustičtější, ale i jako méně „líbivou“, bez výraznějších „hitových“ songů (ne že by LZ byli singlovou kapelou). Na konci mě to lehce přestane bavit, ale není tady jediná píseň, která by mě vyloženě rušila, a hudební geniality je tu skutečně dost. To úplně nejlepší od LZ pořád ještě nepřišlo, ale nebudu dál drobit svou stupnici a vymýšlet hodnocení typu 4,75. 5/5


	Bubla 21.5.2021 20:23	64908
	PepaSuper recenze. Poslechl jsem si ještě Since a soustředil se na ty bicí, je to fakt velebomba. Se závěrem souhlasím naprosto, hehe. Jsem zvědav, co se ti nelíbí na Houses of the Holy. Filozofova hláška podle mě padla bez nějakého hodnocení, ale možná se mi to už vytratilo.


	PepaNovacek 21.5.2021 16:36	64906
	StevŠtěpáne, moc pěkné a výstižně jsi to napsal, s tím, s čím souhlasím, naprosto souhlasím, hehe. Zatím všichni hodnotíme trojku nejlépe. Jo, vzpomněl jsem si na další zajímavost - v Out On The Tiles je vždycky poslední takt v té frází nebo jak to nazvat, na sedm dob.


	Bubla 21.5.2021 16:00	64905
	Asi budu v menšině, ale zrovna Bron-Y-Aur Stomp mě nikdy moc nebavila, zvlášť v kontextu celé desky. Tangerine jsou Rolling Stones jak vyšití.


	Bubla 21.5.2021 15:50	64904
	ŠtěpánParáda, díky. Taky mám Led Zeppelin zažité spíš po skladbách než po albech, ačkoli jsem poznával rovnou studiová alba, žádné výběry nebo koncerty.


	stev 21.5.2021 15:28	64903
	Zeppelini II+IIIII Začnu od vrchu – "Ramble On" – patří mezi to nejlepší od kapely - hořící a vzletná, jemná i drsná, vyprahlá i svěží zároveň. Mix nabroušeného rocku a folku dotažený do unikátní podoby. "Thank You" je výjimečně křehká, dojímavá v neopakovatelném závoji přelomu 60-70s. Na ženský u ohně funguje, ani člověk nemusí být Robert Plant. "What Is And What Should Never Be" je skvělá v té dynamické plíživosti letního podvečera v dalekém orient expressu. V "Heartbreaker" se Page předvádí škálou stylů. Skladba byla zjevně velkou inspirací pro Alexe Lifesona - to Pageovo úchvatně "ledabylé" sólo použil pro stavbu svých sól zejména u raných Rush, a motiv ve 2:50, který přetavil do songu "Beneath Between Behind" - countryovský sled akordů s prázdným géčkem (v tom se vyžívá třeba i Howe na "The Clap"). Tuto pasáž z "Heartbreakera" potažmo "Beneath Between Behind" taky (už podle mě celkem neohrabaně) vykradl Steven Wilson na "3 Years Older" (1:52). To jen pro pořádek, hehe. "Whole Lotta Love" stojí víceméně na Plantovi, a jeho skuhrání na pomezí úchylnosti a úchvatnosti. Příklad skladby, která by bez jeho hlasu nejspíš neobstála. "The Lemon Song" je trochu rozvláčná, lehce nevyzrálá koláž různých omílaných bluesově-rockových podob - kompozičně mi nepřijde zrovna silná. Podání kapely, zejm. Planta tento nedostatek ale opět umí schovat... Tady si říkám, nakolik je důležitá expresivnost a nakolik vlastní skladba. "Moby Dick" kromě dlouhého sóla na bubny (které bych i oželel) odhaluje hard-rockovou tvář, sabbatovsky nabuzenou kytaru, riff trochu z kategorie "Lesního manekýna". Ale Zeppelini mají šarm i v té přízemnosti, to je těžký.. Stejně tak v dalších, relativně přímočaré "Living Loving Maid" i bluesové "Bringing it Home" nejsou velké nápady, ale melodie, sem tam nekonvenční prvek, feeling, zvláštní změna, souhra, či prostý úhoz pojatý trochu jinak. To kolektivní charisma - se kterým mají Zeppelini výhodu. Celkově mám dvojku o kousek nad prvotinou, ale asi bych i tady zůstal u 3/5. III Nesmírně rozmanité - žánrově i pocitově, invenční album, bez slabších momentů. Posun od dvojky je na jednu stranu nenápadný, na druhou obrovský. Jistá hranice tu je překonána, v dotaženosti nápadů, ve zvuku. Tady je co skladba, to jiná planeta, jiný výraz. Ve všech těch emocích se pořád mísí žízeň po životě, pot, spalující slunce, sem tam osvěžení v oázách, i večerní vůně chvějícího se vzduchu ve vyprahlé zeppeliní krajinomalbě s hardrockově-folkovým stěžněm. Ten obklopuje často i country-groteskní i akusticky křehká aura. Od pronikavé dravosti a nespoutanosti ("Immigrant Song", "Celebration Day") přes bluesové skladby - ať bizarní ("Hats Off to Roy Harper") nebo s jedinečným feelingem a dynamikou ("Since I've Been Lovin' You"), po momenty úžasně hypnotické ("Friends") i v dáli osaměle lamentující, přecházející ve zlostně bluegrassově rozpálené ("Gallows Pole"), až i sladce plačtivé ("Tangerine"), pastorální i snově dojemné ("That's the Way") a ohromně - akusticky i elektricky - povznášející ("Bron-Y-Aur Stomp", "Out on the Tiles"). Zeppeliny jsem nikdy moc neposlouchal narozdíl třeba od Floydů po celých albech, takže kolikrát ani pořádně nevím která věc je na kterém albu. Skoro s údivem jsem zjistil, kolik klenotů je tu naskládáno. Napadá mě srovnání s "Meddle" - jistý nevratný okamžik kapely, která byla již na svém vrcholu, ale zároveň si to ne plně uvědomovala, tudíž byla ještě autentická, dychtící po výrazu, invenci, možná i ještě lehce naivní i co se týče hudebního průmyslu, nepřesycena očekáváními a věhlasem. Váhám mezi 4 a 4,5/5, hehe. Taková technická - i zde se Zeppelini, především Page, "okatě inspirují" z různých jiných zdrojů (s tím, že si připisují často skladby sobě) - na "Since I've Been Lovin' You, "Bron-Y-Aur Stomp", "Hats Off Roy Harper". A pak je tu taky "Immigrant Song", u níž se vedou spory, zda mohla být ta ikonická vokální linka okopírována od Lucifer's Friend - "Ride in the Sky", která vyšla téměř souběžně, nicméně napsána byla o pár měsíců dřív. Doporučuju k poslechu i srovnání.. Kdysi jsem našel, že tato inspirace má ještě hlubší kořeny, tuším z jakéhosi akčního filmu z 60.let, ale už jsem jméno skladby zapomněl, z míst kde jsem, se mi to nepodařilo dohledat...


	Ravil Saton Indigo opět žije - 18.11. Chapeau Rouge - www.indigoseries.com 21.5.2021 13:25	64902
	PepaNovacekJojo - Gallows Pole, Tangerine, That´s the Way, Bron-Y-Aur Stomp. To jsou krásné skladby. Tangerine my vždycky připomínala Rolling Stones mírně - LZ mají na I-III jeden typ skladby, které se vokálem a melodií blíží některým baladám od RS mi přijde.


	Bubla 21.5.2021 13:18	64901
	Až přijdu domů, tak pošlu hodnocení trojky.


	PepaNovacek 21.5.2021 13:08	64900
	Honza Věnujme se raději Led Zeppelin, popřípadě jiné hudbě, hehe.


	Bubla 21.5.2021 12:56	64899
	To se v tom ale zamotáváme.

[ 63702 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt