Emerson Lake and Palmer – Love Beach (1978)
Po komerčním fiasku desky Works Volume 2 a turné s orchestrem byl před členy kapely postaven požadavek, aby další deska byla více komerční a aby se tak nahradily vzniklé ztráty. A ELP dosud umělecky zcela svobodní se dostali pod tlak. Nevím, kdo vybral nahrávací studio v Nassau na Bahamách, ale faktem je, že Lake a Palmer nesnášeli toto místo a hned po zkompletování nahrávání ostrov opustili a nechali celou postprodukci na Emersonovi. Věci se od počátku pohybovaly pomalu a nápady nepřicházely. Sinfield napsal text na ústřední kousek, poprvé bez Lakea. Dalším problémem byl i obal. Ten se více hodil ke čtyřem láskyplným songům dvojice Lake/Sinfield. Přitom ústřední trackem alba byla dvacetiminutová epická skladba Memoirs Of An Officer and Gentleman. Emerson si na to také stěžoval šéfovi Atlantiku, avšak historie ukázala, že to bylo zbytečné.
První All I Want Is You a následující Love Beach jsou skladby, co nestojí za utracení slova.
Až Taste Of My Love snese určitá mírná měřítka a skladba zní o stupínek hudebně pestřejší a Lake také zpívá v příjemnější poloze hlasu.
The Gambler se nese v rytmu podivného soft r´n´r´a je tak na úrovni Taste… Jako málo významná zajímavost se může jevit skutečnost, že zde kapela poprvé využila ženský sbor. K tomu aby měl fanoušek ELP z písně radost, to však nevedlo, chce se říct, že efekt byl opačný.
Tango (?) For You boduje hlavně tím, že je to jiná a také lepší věc než předchozí tracky. Svým středním tempem a aranží buduje vcelku interesantní náladu s dramatickým nábojem. Můžeme si tady (konečně) užít Emersonových klavírních vyhrávek pod textem. Ale o hodnocení „skvělé“ či dokonce „bomba“ si může tato skladba nechat jen zdát.
V Canario jsou poprvé na albu slyšet „staří dobří ELP“ se svou tradiční skupinovou interpretací skladby „Fantasia Para Un Gentlehombre autora Rodriga. Byť se nejedná o to nejlepší, co v oblasti adaptací už dokázali, je skladba na desce oživením a kromě ústřední skladby z druhé strany desky, návratem k vlastním kořenům.
Předeslal bych, že Memoirs Of An Officer and Gentleman na mě působí, řečeno sportovní terminologií, jako nevyužitá šance. Skupina zde přistoupila k vytvoření rozsáhlého epického kousku a pro jeho námět sáhla do fiktivní historie (?). Celou rozsáhlou suitu rozdělila do čtyřech přibližně stejně dlouhých částí. Prolog/The Education Of A Gentleman - první dvě minuty, kdy pouze Lake zpívá s Emersonovým klavírem je velmi nadějných, pak se přidá kapela a Lake vystoupá podruhé hlasem do výšek, kde mi připadá, že se trápí. Hudba se pak ubírá v málo pestré podobě dál, což vidím jako problém celé dlouhé skladby. Jako by se jim nedostávalo nápadů a odvahy je realizovat. V Love At First Sight opět zpívá Lake pouze s klavírem, tu pouze klavír s akustickou kytarou, ke kterým se přidá Lake i Palmer. Toto se poslouchá dobře. Letters From The Front přichází s celokapelovým zvukem a část do konce utěšeně graduje v souladu se svým názvem. Honourable Company (A March) - slavnostní „paradenmarsch“ je solidní instrumentální zakončení dvacetiminutového poslouchání hudby ELP.
Paměti spolu s Canario jsou nejlepší kousky na albu a zachránily mi tak vyznění celé desky a díky jim elpíčko nehodnotím jako průšvih. Což se u některých jejich předchůdců tvrdit nedalo. Přesto kapela vzhledem k tlaku, kterému v období natáčení čelila a dalším nepříznivým okolnostem, nedostála své pověsti a v očích fanoušků, kteří s nimi žijí od jejích počátku, nejde o úplně dobré album. Výslednou podobu alba nespasil ani dlouhý artrockový kousek. Ani on není takový, jaký si lze představovat, že by v možnostech skupiny mohl být. Z desky je cítit konzistence řadového alba, snaha o jeho zaměření, vyznění a podobu. Ne vše z toho bylo dotaženo do konce nebo skončilo k mé spokojenosti.
Kupodivu se mi ne moc líbí, jak Lake na albu a možná hlavně v Memoárech zpívá. Připadá mi, že už v té době začínal ztrácet andělskou barvu svého hlasu a schopnost ve vysokých polohách uši posluchače hladit až hýčkat.
Historie ukázala, že firmou požadované „komerční“ album bylo nakonec ještě větším finančním propadákem než Works Volume 2. Nemyslím ovšem, že by toto platilo i o hudbu na desce zaznamenanou.
35 %
|