Ad GAVIN HARRISON, byla tu o něm řeč. Procházela jsem před časem poměrně dost rozhovorů a je pravda, že své soukromí nezmiňuje. Zajímavosti se dají najít, pokud jde o jeho hudební vývoj - docela mi do obrazu sedlo, když jsem zjistila, že má jazzové hudební zázemí, nejen školou, ale také díky tomu, že jeho otec provozoval v Londýně jazzový klub a on v tom prostředí vyrostl. Jmenoval i jakousi bubenickou legendu, která si ho během zkoušek brala na klín, ale jméno se mi vypařilo. Kuriozita je, že když byl coby šestiletý rodiči tázán, jaké umění chce dělat, zvolil si tanec a asi půl roku docházel do baletní školy. Cit pro koordinaci pohybů nakonec využil jinak.
Jazzovou náturu u něj vnímám v tom, že je mistrem souhry, umí velmi dobře vnímat spoluhráče na pódiu a reagovat na ně. Jednoznačně preferuje živé společné zkoušení (a samozřejmě hraní), docela těžce nese současný trend řešit hodně věcí online, sdílením souborů a stop každý ze svého studia. Dodnes bere i práci výslovně na zakázku. Pochopila jsem, že se skutečně od raného mládí živil sám, líčil například konkurz k nějaké punkové skupině, po kterém uvažoval, jestli vůbec zvládne hrát hodinu a půl v tomhle duchu a tempu. Jako doprovod jakési italské popové hvězdy na turné po stadionech se seznámil s jiným nájemným hráčem, nějakým Tony Levinem, a vzpomíná, že mu Tony hodně dal i po osobní stránce, vnímá ho jako velkou autoritu.
U skupin, k nimž se připojil, byla na začátku vlastně vždy zakázka. Steven Wilson mu údajně donesl pár metalových alb (myslím, že výslovně byli zmíněni Meshuggah) a on se pro In Absentia učil používat double bass drum. Robert Fripp si ho vyhlédl pro koncertní reuninon King Crimson a jako jedinou instrukci mu prý řekl: "Neuč se party. Nauč se strukturu skladeb a dělej, co chceš." Gavin Harrison zkrátka udělá, co se mu řekne, a jen tak mimochodem to pozlatí a pozvedne. Osobně si myslím, že na Closure / Continuation je zřetelný vtisk jeho zkušenosti s King Crimson, že by to album znělo jinak, nebýt tohoto Gavinova angažmá.
Z jeho sólových alb stojí za pozornost minimálně debutové Sanity & Gravity, které loni vyšlo ke 25. výročí v remasterované podobě a je dostupné na Bandcampu i streamovacích platformách.
Jo a ahoj, já jsem Jitka :-) |