News of the World (1977)
Všechna dosavadní alba Queen jsou výborná, pestrá a velmi zajímavá. Kapela sice má několik poznávacích znamení a typů písní nebo aranží, ke kterým se vrací, ale občas (často) sáhne po něčem úplně jiném, k čemuž hodně přispívají Taylor a Deacon. Zkrátka mohli to takhle točit dost dlouho a nikdo by si asi nestěžoval, že je to pořád to samé. Tak nahráli už šesté album za čtyři roky. A co byste řekli? Je to bomba. Tentokrát jako by se snažili udělat opravdu rockové album bez operetních prvků a přehnaných aranží. A taky mi připadá, že úplně obrátili svůj přístup k řazení skladeb. Namísto ostrých střihů jsou tu spíš přechody, podobné skladby jsou u sebe.
We Will Rock You, neboli Chvíli se mnou rokuj (c) Graham, je luxusní začátek alba. Nevím, jestli se něčím inspirovali, kromě sportovních pokřiků, neslyšel jsem v rocku předtím nic podobného. Je to v podstatě miniatura, popěvek a kytarové sólo, ale je to prostě skvělé. Podle mě velká část úspěchu téhle písničky je její zvuk, zejména sejmutí toho bubnování, protože to zprostředkovává všechnu energii.
Úžasný je jemný nástup We Are The Champions. To je vynikající song, podle mě jeden z úplně nejlepších, co Queen udělali. Tady se ta pompéznost neuvěřitelně povedla. Úžasný Mercury (to první „…of the world“, ale i ten vynalézavý klavír v základu), úžasný May, orchestrální Taylor a Deacon. Ta skladba je vlastně docela pomalá, ale skvěle šlape. Ostatně neuvadající obliba téhle i předchozí písně na sportovních akcích všeho druhu je důkazem její mimořádnosti. Která jiná kapela o sobě může říct, že má na kontě dva takové zářezy?
Sheer Heart Attack je výborný Taylorův song, který mi hodně připomíná The Tubes. Ti ostatně hráli punkovou verzi I Saw Her Standing There, na jejíž text se zde odkazuje. Ale vlastně jsou tu slyšet i Led Zeppelin. Vrzání místo sóla mi připomíná Moonshake od Can. Tak vida, Queen zahráli skvěle i novou vlnu. Opět musím vyzdvihnout zvuk.
All Dead, All Dead je Mayova mccartneyovská balada s klavírem, na který si sám hraje. A taky moc pěkná. Je to výborné uvolnění po té úvodní smršti. Ve druhé polovině je navrstvený nebeský sbor kytar, který je pro Queen tak charakteristický.
A zůstáváme u klavíru při Spread Your Wings, což je zase Deacon. Výborná dramatická skladba. Mercury to namísto čisťoučkého divadelního projevu zpívá skvěle vyřvaným vokálem a i kytary jsou tu (alespoň místy) špinavější než obvykle. Sólo v poslední minutě mi trochu připomíná Harrisona v Octopus’s Garden. Vůbec si nevybavuju, že bych Spread Your Wings před začátkem našeho hodnocení slyšel.
Ještě špinavější je Fight From The Inside, ale ta je Taylorova, tak tam se to dalo čekat. Opět silná věc postavená na proplétajících se kytarách a vokálu, který je někde mezi AC/DC a švihlým punkem.
A jdeme ještě dál (níž) s Get Down, Make Love, která zní jako něco, co mohli v té době nahrát Rolling Stones nebo Led Zeppelin. Produkce a výborně vymyšlená aranž mi připomíná I Can’t Dance, je to takové dusno, které se lepí na kůži, nebo jako být zavřený s celou kapelou v plechovce. Pasáž před koncem s ufo-efekty a jedním Yoko-efektem je hehe. Je to výborné a Mercury to zpívá skvěle.
Sleeping on the Sidewalk je taky fajn – bluesové boogie, které ovšem v kontextu celého alba působí naprosto přirozeně i s Mayovým sametovým hlasem.
Who Needs You je od Deacona překvapivá směs reggae a španělské kytary, která zní mccartneyovsky hravě. Pohodový, krásně plynoucí song, skvělá delikátní aranž a stereo mix, včetně toho zpěvu.
It’s Late je čtvrtá Mayova skladba, je nejdelší na albu a je to fantazie. Ten pomalu se valící kytarový riff je výborný, melodie zpěvu jakbysmet, úžasný skok do intenzivního refrénu a zase zpátky. Ale i ta rock’n’rollová pasáž ve druhé polovině je prostě perfektní. Tohle měl být hit.
Album uzavírá třetí píseň od Mercuryho – My Melancholy Blues. Do ní tentokrát vrazil všechny své šansoniérsko-muzikálové sklony, které na minulých albech zasahovaly do mnoha písní. Dobře udělal, podle mě. Melodie se opět točí kolem klišoidních vod, ale je pěkná, není to aranžérsky přehnané a věřím mu to.
Tohle je pro mě po prvních pěti albech neuvěřitelně a nečekaně vyrovnaná rocková deska. Neříkám, že každá skladba je bomba, ale tak polovina ano, a není tady jediná, která by mě rušila nebo přišla slabší. Opravdu skvělé. Spolu s Queen II zatím moje nejoblíbenější.
5/5 |
Registrace nového uživatele 
