Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 64629 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
pegas Pegas 25.9.2024 22:12  84347
The Pineapple Thief2. dubna budou hrát TPT v Praze v Paláci Akropolis. A začátkem listopadu vyjde EP s materiálem vzniklým při nahrávání posledního alba.
bubla Bubla 25.9.2024 19:11  84346
The Miracle (1989)

Tohle album má jeden z nejnechutnějších obalů všech dob. Připomíná mi film Věc. A podobně jako v něm bych asi na tohle monstrum použil plamenomet, kdybych ho měl po ruce a potkal se s tím. Nemohu říci, že by album poznamenala tříletá pauza a konec koncertování. Je ale asi příčinou toho, že okolo Miracle je poměrně dost b-stran singlů a dalších písniček, které jsem ale stejně zatím nestihl poslechnout. Hudebně je to už takový „jejich“ rockový zvuk bez snahy o hypermoderní aranže, ale taky ne uvězněný v retrokleci. To bylo už na minulých albech, ale tady mi to připadá zvukově takové ještě čistší, průzračnější, všechny aranže se mi moc líbí.. Tak co jednotlivé písničky?

Party mi připomíná Birthday od Beatles, ovšem v osmdesátkovém hávu. Na úvod působí jako takový budíček/rozcvička, podobně jako We Will Rock You. Není to nějak oslnivý song, vlastně mi to připomíná slabší místa na Hot Space, akorát bez disko aranží. Ale do tělocvičny asi dobré, hehe.

Plynule navazující Khashoggi’s Ship je zdá se pořád o té samé párty. Textově to navazuje, ale hudebně je ten přechod zvláštní, jako by zjistili, že mají dva songy s podobným textem a přišlo jim logické je spojit. Líbí se mi townshendovské akordy na začátku bridge a pageovský riff v poslední části.

The Miracle je první bomba téhle desky. Pěkný text-seznam, pěkné harfičky, lennonovsky se rozvíjející sloka (ten střih od 0:20) a skvělý refrén. Kdyby to nezpíval Freddie, mohl by to podle mě skvěle zazpívat Jon Anderson. Dokonce i občasné doprovodné vokály znějí yesovsky. Jimi Hendrix and the Tower of Babel. Brian May to pocukroval krásnými kytarami, místy trochu psychedelickými jako v začátcích kapely. Občas vypluje i pohodová basa. Poslední minuta přinese zajímavou změnu a hymnický závěr. Tohle jsou prostě Queen ve stylu Yes a je to boží.

I Want It All je druhá bomba. Zase ten typ tvrdého halekacího songu, který mě obvykle nebaví, ale tady je skvěle povedená sloka i refrén a k tomu jsou vloženy ještě další úplně jiné hudební pasáže. Navíc aranž nestojí jen na tvrdém riffu a kvílejících vyhrávkách, které tam vysolil Brian May, ale i na akustické kytaře a syntezátoru. Zajímavý éterický bridge se zpěvem Briana. Ve čtvrté minutě na chvíli zrychlí v punkovém rytmu, to je přesně zvuk té doby, připomíná mi to tehdejší koncertní zvuk Santany. Výborné.

The Invisible Man má výborný, neotřelý basový motiv, který zní jako programovaná smyčka, ale spíš bych řekl, že to prostě Deacon hraje. Tajuplnou, kradmou atmosféru to má taky, jak by se dalo čekat od textu. Vlastně mi to trochu připomíná Domino od Genesis. Taky je k tomu zábavný klip, i když mi neutkvěl tolik jako I Want To Break Free. Opět musím pochválit Briana Maye, jak do toho perfektně zamíchal střídmé kytary. Další výborný song, který má snad jenom tu vadu, že se nikam moc neposouvá.

Úvod Breakthru připomene Mercuryho muzikálové výstupy ze 70. let, ale potom se z toho vyklube další taneční hit s tak klišoidní basou, až je to chytlavé. Má to krásný smutný refrén, který si teď pořád zpívám. A zase je to vkusně a výrazně okořeněno kytarou. John Deacon hraje pěkné baskytarové sólo, potom to rozbalí Brian May. Připadá mi, že v tomhle songu si chtěli trochu připomenout svá „mladá“ léta. Pro mě je to další bomba.

Rain Must Fall je nádherná romantická melodie s krásnou, vynalézavou aranží konce 80. let kombinující elektronické a klasické perkuse. V 70. letech by to pojali jako hyperpompézní operu, tady je to vyzrálá hitovka s další jednoduchou, ale prostě dobrou basovou linkou. Možná tam slyším zase nějakou inspiraci Georgem Michaelem? Skrytá bomba téhle desky.

Scandal má taky chytlavý motiv, tentokrát hraný na nějaký kytarový syntezátor asi? Je to ale poněkud jednorozměrný song – ostatní motivy už nejsou tak výrazné. I tak je to dobré (a je tu fajn kytarové sólo), ale není to stěžejní místo desky.

My Baby Does Me je zajímavé dirty-funky-disco s lehce santanovskou kytarou. Freddie Mercury to zpívá opravdu „v roli“, že mu tu frustraci člověk věří. Zdá se mi, že se tu hodně soustředili na ten základní motiv v aranži a pak už to nechali na Mercuryho interpretaci. Zase taková spíš „chuťovka“, ale velmi příjemná.

Mystický úvod Was It All Worth It přechází v další poměrně tvrdý song. A fakt dobrý. Melodicky je to hodně bohaté a i aranž je plná překvapení, podobně eklektická jako na jejich raných albech, ačkoli je tu solidní rockový základ. Nakonec se to zvrhne v syntezátorový orchestr. Opět bych vyzdvihl Briana Maye. Připadá mi, že se s těmi kytarovými aranžemi vyloženě mazlí a už ne stylem „šokovat všemi možnými zvuky“ jako v začátcích kapely, ale tak, aby to sloužilo celku. V téhle době navíc populární kapely kytaru často dost upozaďovaly a málokdo dokázal takhle hezky propojit klasický rockový zvuk se zvukem doby. Při Mayově slidu v 4:27 si vždycky vzpomenu na Yes.

The Miracle je další výborná deska v řadě. Naprosto pohodová a plná chytlavých nápadů. Nikde ani náznak vyčerpanosti, tvůrčího útlumu nebo polovičatosti. Plný počet bodů nedám, protože i zde jsou určitá místa, u kterých mám pocit, že to mohlo být ještě lepší, ale není tu vůbec nic, co by mi vyloženě vadilo. Kdybych použil dvacetistupňovou škálu, tak bych dal 19, čili 4,75, hehe. Tohle je výborná, soudržná deska, kterou si kdykoli rád poslechnu.

4,5/5
pepanovacek PepaNovacek 25.9.2024 00:22 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84345
Marku, pro jistotu jsem si vyhledal, že jsem kapelu Elder na Tvoje doporučení poslouchal v únoru 2021, samozřejmě si to nepamatuju, ale to není úplně směroplatný. Poslechl jsem si po návratu z rachoty tu novinku, a líbilo se mi to. Hodně. Díky za tip.
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 24.9.2024 17:51 - Oblíbené kluby (15:47) 84344
Tak jsem si nakonec ty Elder hned poslechnul a je to vynikající. Thousand Hands je vysloveně mazec.
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 24.9.2024 16:50 - Oblíbené kluby (15:47) 84343
NovinkaElder - Live At BBC Maida Vale Studios

folder

USA
Progresivní rock/Heavy Psych/Stoner/Space Rock


Stoneru moc neholduju, ale Elder to vždycky pěkně míchali s jinými, pro mě atraktivnějšími žánry, takže patří k mým oblíbencům. Loni byli během evropského turné pozváni vystoupit v BBC Radio 1 Rock Show a vznikla tahle nahrávka. Kluci podobně jako Mastodon sice zpívají trochu z prdele, ale jinak to pravděpodobně bude pecka a těším se. Zatím v TOP 30 na agregátoru RYM.
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 24.9.2024 11:37 - Oblíbené kluby (15:47) 84342
Jo, život je krásnej, Pepo. Hehe.
pepanovacek PepaNovacek 24.9.2024 11:00 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84341
Ten týdenní půst mi opravdu evidentně prospěl. Dneska Jadis - More Questions Than Answers, Leprous - Melodies Of Atonement, J.A.R. - Jezus Kristus Neexistus? a Jon Anderson & The Band Geeks – True. A líbilo se mi všechno, nejvíc Anderson.
artfan Artfan 23.9.2024 21:07  84340
S hudebními půsty mám také zkušenost a považuji je za dobrou a zdravou věc...
pepanovacek PepaNovacek 23.9.2024 21:04 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84339
ArtfanIvane, ono je někdy těžké se vyjádřit, stejně jako pochopit psaný text. Já to ale fakt vůbec neřeším, a snažím se být nad věcí. Ano, Innuendo slyšíme podobně, některá jiná alba ne, ale vlastně - kdo ví? Já třeba, jak jsem teď týden neslyšel vůbec nic (vřele takový "půst" doporučuju), tak se se mi teď k mému překvapení fakt líbí všechno. Poslouchám letošní alba, a jsem nadšen. Ze všech. Před chvílí mi dohrálo God Is An Astronaut - Embers. A do toho si plánuju, kam pojedu příští rok do Švýcarska, hehe. Jo, a děkuju za recenzi.
artfan Artfan 23.9.2024 20:53  84338
Pepo, věřím, že chápeš a pomni, že mýliti se je lidské...
A třeba někdy hoden budu...
Innuendo slyšíme docela podobně, nezdá se ti?
artfan Artfan 23.9.2024 20:43  84337
Queen - Innuendo


Queen začali natáčet novou desku krátce po vydání předchozího alba. Všichni asi cítili, že nemají času nazbyt. Freddie údajně prohlásil, že chce za sebou nechat co nejvíc dobré práce.

Innuendo - jakoby bubeník cirkusového orchestru vířivým zvukem připravoval obecenstvo na nádcházejícín vrcholné číslo. Klávesy drží dramatický akord, na povrch vypluje kytara a hlas. Nádherný až geniální vstup do alba. Sedí mi to pomalé valivé tempo udržující napětí. May hraje úžasnou kytaru. Prostřední zpomalená část nakonec ústící ve flamenco, to je úžasné. A závěrečná část v duchu poctivého rockového soundu. Vynikající skladba v úvodu, tolik nepodobná jejich osmdesátkové produkci, a proto jasná bomba.
I´m Going Slightly Mad - je ztřeštěný a krásný úlet, při jehož poslechu je nemožné nevidět v duchu i klip, kde na smrt nemocný Freddie podává stoprocentní klaunský výkon a on i kapela se tváří nad věcí, i když slzy možná u nich, určitě u mě jsou na krajíčku. "Pomalu šílím a nakonec se to stane, zešílím."
Headlong - trochu skromnější rocková skladba a také o něco delší než by mohla být.
I Can´t Live With You - je v mých uších zvláštně strukturovaná věc, chvíli je to rock, chvíli jakýsi jazzík, Freddie deklamuje polomluvené věty, ale jako celek mě to celkem baví.
Don´t Try So Hard - skladba z období Barcelony a Freddie tady podává obdivuhodný výkon.
Ride The Wild Wind - v některých částech téhle skladbě zpívá Freddie tak nízko, že není ani poznat, což působí osvěžujícím dojmem. Skoro šeptané zklidněné části přecházejí do divočiny, a to vytváří ve skladbě to správné rockové napětí, což tedy Taylor místy úspěšně hatí. May dává skladbě tu správnou rockovou šťávu.
All Gods People je skladba trochu hymnická, trochu mravoučná, hudebně dostatečně zajímavá, aby udržela pozornost. Po chorálu se zvrtne do bluesového rytmu, pak se vrací k rozmáchlosti, je to možná trochu zmatené. Ale zase, a po kolikáté už, Freddie píseň pevně drží a člověk mu nemůže nevěřit, že jsme všichní boží lidé, ti chudí i ti korunovaní. A tak skladba baví.
These Are The Days Of Our Lives - kdyby člověk odhlédl od reality a okolností, ve kterých skladba vznikla, skoro by se dalo říct je to roztomilá, možná trochu smutná vzpomínka, když z úst Freddieho slyšíme o tom, jak to bylo krásné, když byli děti. Ale nic nenaděláme, opět se jedná o zúčtování a loučení se s životem. Hudebně je skladba příjemně kliďounká, táhlé klávesy vespod hladí, je to výborné! Taylorovy bubny jsou úměrné, stejně jako Freddieho pěvecký výraz. A když May vyjede sólo, nemá to chybu. Kdyby to nebylo vzhledem okolnestem tolik smutné, člověk by si mohl dát kafíčko, v klidu a pohodě tuto skladbu poslouchat a třeba vzpomínat na minulé dny svého života.
Delilah je skladbička věnovaná zřejmě Freddieho kočce, takže mi trochu připadá, že pánové rezignovali na složení nějaké pestřejšího doprovodu. Na kdyby se sice nehraje, ale kdyby tam nebyly ty bubny, výsledek by zněl lépe. Takhle se skladba nakonec zdá mdlá a toho mňoukání je až moc.
The Hitman - a je tu poslední divočina, naposledy si zařádíme a pořádně to rozpálíme, ať sousedi buší do zdi. Velmi solidní píseň, která přichází vhod po dvou předchozích zádumčivých kouscích.
Bijou je nádherná skladbička, ve které May s gilmourovským feelingem tahá tóny až z paty a vrhá je vysoko do nebes. Pod tím zní klávesy a skoro by jeden nevěřil, že neposlouchá skladbu Pink Floyd. A slova písně vhánějí slzy do očí, neskutečná nádhera a bomba antré k závěrečnému opusu.
S The Show Must Go On přichází už úplný, neodvolatelný a velmi smutný závěr. Nádherná vznešená hudba s dominantními klávesami, podpořená opět kytarou a sbory. Slova znovu vhánějí slzy do očí. Když se v samém závěru po posledním zvolání Show Must Go On hudba zasekne, přenoska začne přeskakovat v drážkách, je konec. Hudebně se jedná o nádhernou píseň, emocionálně je to zdrcující kousek.

Oproti předchozím deskám, jsem Innuendo znal lépe a čekal jsem, co nové poslechy se mnou udělají. Více než dříve na mě působila konečnost a definitivnost v textech i hudbě alba, což bylo opravdu drásající. V textech se reakapituluje život jako takový, vzpomíná se, vyjadřuje se omezenost bytí. Deska je rozloučením se životem, s přáteli, blízkými, světem. Mylím si, že za daných okolností to všichni čtyři pánové zvládli důstojně. Hudebně jsem čekal, že budu hodně spokojen a bude to plná palba. Nebylo tomu úplně tak. V menší míře než na předchozích deskách, ale stále se ozývaly ozvuky osmdesátek, které vedly ke sploštění hudby a zjednodušení výrazu. I tak to ale slyším na silnou 4/5.
pepanovacek PepaNovacek 23.9.2024 08:17 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84336
puschpull Petře, i já, kdykoliv jsem byl ve Švýcarsku, tak to bylo krásné. I teď, když jsem tam byl poprvé, hehe. Ano, užil. Byl jsi tam v okolí Grindelwaldu, Kleine Scheidegg a Lauterbrunnenu? Už pomalu plánuju, jakou část Švýcarska navštívím příští rok.
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 23.9.2024 07:53 - Oblíbené kluby (15:48) 84335
PepaNovacek [84327]: Kdykoliv jsem byl ve Švýcarsku, tak to bylo krásné. (Platí i o dalších alpských zemích)
Pěkné zážitky, parádní fotodokumentace. Dobře sis to užil. :-)
pepanovacek PepaNovacek 23.9.2024 07:41 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84334
KeyserSoze Marku, ještě jsem zapoměl napsat, že jsem včera poslouchal taky Renaissance - Can You Hear Me? - Broadcasts 1974 - 1978 a Pure Reason Revolution - Coming Up To Consciousness, a taky moc líbilo. U Renaissance je fantastická basa, a taky fantastický baskytarista, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 23.9.2024 07:38 - Klub VTIPY všeho druhu (15:06) 84333
Queen - Innuendo – 1991
Vzpomínám, jak jsem v rádiu slyšel u snídaně zprávu, že zemřel Freddie Mercury, a jak mě to docela dost zasáhlo. Možná i proto jsem tohle CD poslouchal velice často, a s chutí si ho pouštím dodnes. Znám všechny písničky, mnohokrát viděl i všechny videoklipy k albu, a tak myslím, že mám celkem jasnou představu o svém hodnocení, a nebude se konat žádné překvapení.

Innuendo
Naprostá bomba, jedna z nejlepších (a zároveň nejdelších) skladeb Queen. Fantastické, hardrockové, pomalé, valivé, tvrdé tempo, skoro to zní jako Led Zeppelin. Vynikající je ta prostřední pasáž, kde, jak si pamatuju, hraje na španělku Steve Howe, a jak jsem tak zběžně zaregistroval, je to většinou na pět, a místy na šest, což je na Queen dost netypické. Až teď, při poslechu na sluchátka, jsem zjistil, že na můj vkus je ve zpěvu zbytečně moc jakéhosi halu, což ale nevím, jestli není dáno tím, jaký byl v té době Freddieho zdravotní stav. Je radost poslouchat normální, akustické bubny, co, Ivane? Za mě je tohle úžasná lahůdková skladba, slyším tam návrat do doby Bohemian Rhapsody, smekám a slintám blahy. A pokládám si řečnickou otázku – které kapele se podařilo nahrát něco tak skvělého po dvaceti letech existence?

I'm Going Slightly Mad
Stejně jako u předchozí skladby, i tady se mi vybaví videoklip, který jsem viděl mnohokrát. Je to taková jednodušší písnička, ale co by člověk chtěl po úvodní neuvěřitelné jízdě a smršti, že?

Headlong
Queen nasadili úvodním songem Vlaďku neskutečně vysoko, a já s tím mám trošku problém. Asi. Hehe. I tohle je výborná věc, taková tvrdá, hardrocková, líbí se mi, ale nedokážu víc napsat.

I Can't Live With You
Druhá bomba. Nádherná písnička, docela tvrdá a řízná, s krásnými vícehlasy. Skvělý rytmus, strašně pěkně to šlape, a to si nejsem jistý, jestli jsou tam vůbec živé bubny nebo nějaký automat.

Don't Try So Hard
Sloky malinko slabší, ovšem refrény nádherné se skvělými bicími a krásným činelem jízdy – myslím, že to hraje Roger, ale nebudu machrovat, že poznám stoprocentně automat. Nepoznám. Opravdu výborná, silomrdná písnička.

Ride The Wild Wind
Pro mě zatím nejslabší skladba. Neříkám, že mi vyloženě vadí, ale taky mě moc nebaví poslouchat skoro pět minut dokola takový až tupý a nudný motiv, přesto, že písnička docela pěkně šlape.

All God's People
Kromě pasáže kolem druhé minuty, která je úžasná, mám podobné pocity jako u předešlé písničky.

These Are The Days Of Our Lives
Třetí bomba. Vždycky jsem u téhle písničky dojatý. Taky si vždycky vzpomenu na ten černobílý videoklip, kde Freddie vypadá už hodně zuboženě, a tak mě to celé vždycky prostě dostane – nádherná, smutná skladba s pěkným, krátkým kytarovým sólem.

Delilah
Tak opravuji – ne Ride The Wild Wind, ale tohle je nejslabší písnička na desce, jakoby sem ani nepatřila. Škoda.

The Hitman
Pro mě čtvrtá bomba na desce. Vynikající, tvrdá písnička, která má obrovskou energii a prostě mě baví poslouchat.

Bijou
Ač tady nejsou bubny ani basa, tak mě se tahle skladba moc líbí, a je to pro mě taková skrytá bomba – krásný duet/duel kytary a zpěvu.

The Show Must Go On
A na závěr absolutní bomba!!! Co napsat k téhle skladbě? Že je prostě fantastická, a Freddie tady, přes svůj zdravotní stav, zpívá naprosto neuvěřitelně, až se mi chce říct, že se jedná a jeho nejlepší a životní pěvecký výkon.

Innuendo mě opravdu nepřekvapilo, a ani vlastně nemohlo – na rozdíl od The Miracle a A Kind Of Magic ho znám skoro nazpaměť. Kdyby tady nebylo těch pár slabších kousků, a mělo nějakých čtyřicet minut, neváhal bych mu udělit plnou palbu a napsat, že se jedná o jedno z nejlepších alb Queen. Titulní skladba podle mého naprosto vyčnívá a pro mě je to skutečně bomba, dokonalost a krása – neuvěřitelná (a ano, geniální) písnička. Závěrečná The Show Must Go On je takřka stejné úrovně a kvality – husí kůži mám při každém poslechu. Pak jsou tady další skvosty - I Can't Live With You, These Are The Days Of Our Lives, The Hitman, Bijou a Don't Try So Hard, další výborné písničky, ale bohužel taky pár slabých míst. I tak je ale Innuendo vynikající deska, kterou velice rád poslouchám už přes třicet let.

9/10

[ 64629 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt