Novinka Opeth - druhý poslech. Tohle umí jenom hudba, a umění obecně. Oči se rozplepily, z uší vytekl vosk. Beru zpět své neuvážené prohlášení o rychlé a uspěchané desce. Na CD se zřejmě jedná o příběh představovaný v paragrafech jednotlivých skladeb a závěrečná skladba je tak asi vyprávěním nikdy nevyřčených faktů. K tomu Opeth hrají adekvátně vypjatou a tvrdou hudbu okořeněnou mohutnými klávesy na jedné straně, i ztišenými pasážemi s vybrnkáváním či sólem na druhé straně, a to je ňam ňam. Příběh je zpíván s použitím growlingu, který asi bude vzhledem k jeho předpokládané dramatičnosti na místě. Co mi trochu vadí je zvuk, zdá se mi málo čitelný při snaze sledovat všechny nástroje. Že by tedy byli Opeth pro mě další kapelou, kterou bych měl trochu prozkoumat? |