Uriah Heep - Wake The Sleeper – 2008
Tak jsem si myslel – ale naivně, jak se ukázalo – že najdu v klubu staré příspěvky o tomhle albu, kde mi ho v době vydání doporučoval Dominik/Free. Od prvního poslechu se mi strašně moc líbilo, a bude mě asi do smrti mrzet, že jsem tenkrát nejel na koncert, tuším, že do Plzně. Viděl jsem Uriah Heep naživo vícekrát, jednou v Ostravě, ale přiznám se, že si skoro nic z těch koncertů nepamatuju. Věděl jsem, že pro mě je tohle jejich top nahrávka, letos v březnu při chronologickém poslechu všech alb mě nepřekvapilo, že asi nejlepší, no a to samé si myslím poté, co mi před chvílí dohrálo.
Wake The Sleeper
Parádní jízda na úvod, vlastně takové instrumentální intro. Skvělé bicí, které skladbu ženou kupředu.
Owerload
Myslím, že je načase opět používat termín bomba, což tahle skladba rozhodně je. A jestliže to s Uriah Heep v minulosti už několikrát vypadalo, jakoby chytili nějakou druhou mízu, tak tady to platí dvojnásob. Možná trojnásob, hehe. Výborná písnička, kterou zase ženou skvělé bubny, nový bubeník Russell Gilbrook je fakt výborný a moc se mi líbí, jak (a často, hehe) používá čínu – v refrénech na první dobu a v závěrečné, fantastické minutě takřka na každou. Krásná je taky krátká mezihra uprostřed s basou a Hammondy.
Tears Of The World
Třetí nádherná písnička, třetí bomba. Až si říkám, co se to s těmi chlapy stalo, že z té úžasné muziky doslova sálá nadšení, radost a energie.
Light Of A Thousand Stars
Šlapavá skladba, ve slokách zní jako Deep Purple. Krásný, silný, chytlavý refrén a moc pěkná baskytara.
Heaven's Rain
Tahle deska nebude mít slabé místo, tohle je další nádherná písnička, v pomalém tempu. Uprostřed hezká mezihra, pak kytarové sólo. A refrény znovu velice silné a velice krásné.
Book Of Lies
Je pro mě veliká radost a potěšení, poslouchat tyhle skvělé skladby – hoši se s tím moc nemažou, evidentně měli spoustu výborných a silných nápadů, většina skladeb zatím kolem čtyř minut, některé uprostřed s kytarovým sólem, všechny pak s opravdu výbornými refrény. Skvělá rytmika, v pozadí často Hammomdy, pěkné vícehlasy, a nad tím vším fantastický Bernie Shaw.
What Kind Of God
V nejdelší skladbě na albu mě nejvíc baví ta závěrečná pasáž, začínající před pátou minutou. Basa mi tady připomíná začátek Beyond And Before.
Ghost Of The Ocean
Rychlá „vypalovačka“, v duchu úvodní Wake The Sleeper, tedy až skoro metalistická, hehe.
Angels Walk With You
Doteď byly všechny skladby vynikající, a doteď všechny napsala dvojice Box/Lanzon (nevím, kdo je autorem hudby a kdo textů, a rád se to dozvím). Tahle je asi vrcholem alba, a složil ji Trevor Bolder. Úžasná, temná, tvrdá. Za povšimnutí stojí práce pana bubeníka s hi-hat. Takže si, prosím, povšimněte, hehe.
Shadow
A následuje další superbomba, jejímž autorem je Phil Lanzon. Taky tvrdá. Parádní.
War Child
Vůbec neříkám, že tahle závěrečná skladba je špatná, líbí se mi, ale při každém poslechu jsem si říkal, že bych se bez ní obešel, že je zkrátka taková „jiná“. A až dneska jsem zjistil, že kromě Trevora Boldera je jako autor uveden Tony Gallagher – neznám ho, ale možná on bude ten důvod, proč mám vůči téhle písničce jakési „výhrady“, hehe.
Ano, Wake The Sleeper už pro mě asi navždy zůstane nejlepším albem, jaké Uriah Heep nahráli. Netuším, proč měli skoro desetiletou pauzu, ale po ní přišli jako znovuzrození. Energická, nápaditá muzika, chytlavé refrény, vynikající rytmika a znovu musím zopakovat, že Bernie Shaw je opravdu pan zpěvák. Tahle deska nemá chybu, a tak nezbývá, než udělit první palbu v dějinách Uriah Heep. Hehe.
10/10
|
Registrace nového uživatele 
