Presto Ballet - The Lost Art Of Time Travel - 2008
The Mind Machine
Ve slokách se mi líbí ta vybrnkávaná kytara, skvělá basa a podmanivý vokál, krásné jsou taky refrény. Po druhém je krátká mezihra na klavír, pak hezká pasáž s Hammondy (zní jako u Genesis), ve čtvrté minutě změna – stopky, zklidnění s mellotronem, pak skvělá instrumentální pasáž na sedm dob. Po ní se vracíme k motivu ze začátku a zazní ještě sloka a refrén. Na úvod velmi dobrá skladba.
Thieves
Jo, jo!!!!! Tohle je pro mě zatím nejlepší skladba Presto Ballet, strašně mě bavila od prvního poslechu a teď, na sluchátka je to naprostá lahůdka a bomba. Až při osmém poslechu jsem zaregistroval, že ten stěžejní motiv jsou čtyři takty na 5 + 5 + 5 + 6 dob – takže není divu, že se mi tak líbí, hehe. Parádní jsou sloky (na šest), kde je pěkná kytara, která hraje takový tvrdý beglajt. Přesně v čase 4:00 se ten motiv ozve znovu, a já si říkám, že takovou muziku by mě bavilo hrát. V čase 5:30 jsou výborné bubny, v 6:20 znovu ten úžasný motiv, poslední minuta pak samotné klávesy. Tohle je opravdu nádherná skladba.
You're Alive
Jednodušší, akustická písnička, při které jsem si vzpomněl na Mr. Big a taky na Genesis, protože nejen zvukově mi to připomíná něco z ...And Then There Were Three...
One Tragedy At A Time
Úvodních pár taktů, to jsou Yes, jak vyšití. Následuje taková instrumentální předehra, kdy kapela zní jako mix Genesis a Rush. Pasáž mezi pátou a šestou minutou je překrásná, zase jasná inspirace Yes a mám tady fakt husí kůži. Kolem sedmé minuty změna, zklidnění, jen tajemné a temné klávesy, ke kterým se přidá zpěv, pak ostatní nástroje a je veliká radost to poslouchat (kolem desáté minuty). Poté následuje ještě návrat ke zpívané části a končíme fade outem, při kterém mi vrtalo hlavou, na kolik, že to hoši hrají, zdálo se mi to trochu zvláštní. Ale ani není, je to normálně na čtyři doby, ale to jedno „kolečko“ hrají vždycky pětkrát, takže jakoby jednou „navíc“, hehe. Tahle skladba je opravdu skvostná, slyším tady doslova poctu starému dobrému artrocku, tedy Yes, Genesis, Rush a taky Kansas.
I'm Not Blind
Podobně jako Thieves mě tahle skladba zaujala od prvního poslechu. Ten stěžejní motiv, který se poprvé ozve asi po minutě, to je taková nádhera, že se mi opravdu po delší době zase chtělo plakat, hehe. A začíná mi být jasné, že mám další lásku, která se jmenuje Presto Ballet, a že tohle albu s největší pravděpodobností dostane ode mě plnou palbu. Ledaže by jí díky posledním dvěma skladbám nedostalo, hehe.
Easy Tomorrow
Tak i když tahle skladba pro mě není úplná bomba, plná palba díky ní ohrožená není. Líbí se mi tady opět genesisovské Hammondy a ten (asi ženský) vokál.
Haze
Jo, a taky Dream Theater mě několikrát napadli. Díky úvodu téhle skladby jsem si na ně zase vzpomněl. Zase pěkné vokály a taky se mi zdá, že ženské. Kolem čtvrté minuty pidlikací kytara ve stylu mistra Hacketta. Basa zní krásně, úplně jako Chris Squire. Pasáž od času 7:50 je k posrání krásná.
Takže ano, plná palba bude. The Lost Art Of Time Travel je o dost lepší, než Peace Among The Ruins, kde mi pár skladeb přišlo slabších. Tady je všechno OK. Zjistil jsem, že v kapele hraje jiný bubeník (Bill Raymond), baskytarista (Israel Rehaume) i klávesák (Ryan McPherson), což bych nepoznal a nějak je mi to jedno, protože všichni jsou opět skvělí. Moc, jako opravdu moc se mi líbí Scott Albright. A samozřejmě Kurdt Vanderhoof, kterého začínám podezírat z toho, že má na svědomí převážnou část hudby – pořád se mi nepodařilo to zjistit. Za mě je tohle opravdu nádherné album a nádherná muzika.
10/10
|
Registrace nového uživatele 
