Já v těch sedmi chtěl bráchu, protože "holky jsou ubrečený, užalovaný, hrajou si s panenkama...", no co myslíte?
Lup to ségru :-)
S odstupem času mi máma řekla (já si to nepamatoval), že když jsem se dozvěděl, že mám sestřičku, tak jsem prej doma otčímovi celej večer probrečel, že ségru nechci, holky jsou... no viz výše, až prej máma měla strach, abych sestřičce "něco neudělal".
Jo, houbeles... jak "tu vánočku" přinesla domů, hned jsem ju prej chtěl pohladit a taka kor když se začla ségra usmívat, protože už poznávala lidi... směje se na mě, moje ségra, nedám! :-)
A to, že ve výsledku byla polokluk, o panenky prakticky nezakopla, zato třeba dinosauři, to bylo její... to ví jen Pán Bůh, jakej jsem na to měl vliv, byť vliv byl.
Inu, jsem o osm let starší, takže ségra už někde od dejmetomu čtyř let měla od maminky nařízeno, že když řeknu, že "se musím učit", tak si hrát nemůžu, chodím do školy a musím se učit.
Já se teda učit nemusel, já měl jedničky dvojky i bez toho, ale na tohle se to hodilo.
Přišla, že by si chtěla hrát na maminku a na tatínka, což znamenalo nějaký ty panenky a tak... "musím se učit"
A když po chvíli přišla s něčím, co se mi zamlouvalo, učit jsem se nemusel... no a blbá nebyla, děti jsou naopak hodně učenlivý :-) |