svitluny 1650Myslím že to myslíš dobře, jen trochu zjednodušuješ a přistrojuješ, jak to je v této době čímdál oblíbenější. Nepodceňoval bych západní medicínu (lékaře), kteří nemoci dokáží i vylečit a dokáží i leckteré spouštěče včas analyzovat a potlačovat, je jasné že musí být snaha pacienta se sebou začít pracovat nejen po stránce toho co doktor nařídí, ale i po stráce harmonie (která by ale neměla být způsobená "tupým esoterickým vymýšlením či přejímáním", ale porovnáváním podmětů se svými smysly a neopomíjet rozum). Píšeš "zapracovat sám a odstranit ..." těžko se to říká člověku např. s rozroušenou sklerozou či jakoukoliv jinou vážnou nemocí a je to podle mě jen takový blábol, za kterým se skrývá slovo prevence. Taky z vlastní zkušenosti vím jak je velmi často těžké narazit na pokorného lékaře, který se o naši nemoc skutečně zajímá a soucítí s námi, to je velký problém pravděpodobně pramenící ze způsobu vyučování. Pak je mnohem příjemnější si zajít za léčitelem, který je na nás milý a k nám vstřícný už jen tento fakt na nás působí "léčebně" a člověk to nese tak nějak klidněji. Na téma alternativní medicíny (nebo úžeji samozvaných léčitelů) jsem napsal už nějaké povídání, ale to bylo určeno mým přátelům, takže si to nechám pro sebe, jen snad bych poukázal na to, že náš život stejně jednou skončí a bylo by škoda se ušpinit něčím co směřuje k pomíjivosti. Není od věci se hlouběji věnovat smyslu lidské bolesti a snášení různých křížů a pak se můžeme dostat k tématu oběti a tak dále. No zkrátka je to na každém, aby se hlouběji zamyslel a nešel jen svéhlavě za tím, že chce být zdráv a že chce uzdravovat, tím teď narážím převážně na ty rádoby léčitelé. Západní medicína je založena na rozumu, té bych se nebál, problém je otázka praktikování lidmi. Toť z mé strany vše. |