Tak hoši.
Jako všichni, ale hlavně Marku a Honzo. Moc jsem se těšil, až přijdu domů a pustím si Duke, který mi právě dohrál. A jsem takový jakoby (hehe) šťastný, a to z několika důvodů. Třeba se nemusím (-e) obávat, že nám někdo napadne naše recenze, které stojí za hovno, a vlastně to vůbec recenze nejsou. Můžu (můžeme) bez obav psát svoje názory, pohledy, třeba i bubenické, hehe. Nebo měnit svoje hodnocení, přidat, ubrat hvězdičku, bod, procenta. Nechat se „ovlivnit“ názory svých kamarádů. A tak jsem poslouchal, a přitom si četl Vaše i svoje slinty, a moc si album užil. Děkuju. Všem.
Přidávat ani ubírat nebudu, myslím, že 9,5/10 hovoří dostatečně o tom, jak moc se mi Duke líbí, i když proti 6/5 je to hovno hodnocení, hehe. Genesis prostě byli i v roce 1980 úplně jinde, než všichni ostatní. Je to mistrovské dílo, tečka.
Jedinou konkrétní zmínku si ale neodpustím - Man Of Our Times je opravdu asi nedoceněná skladba, možná nejlepší na celém albu. |