Genesis – Genesis – 1983
Nevím, jak jsem hodnotil tohle album před patnácti lety (asi vysoko, řekl bych, podívám se později), ale vím, že tentokrát jsem byl odhodlán psát skutečně objektivně (hehe), kriticky, a třeba i negativně, když to bude třeba, a říkal jsem si, že fakt budu určitě muset hodnotit méně, že ta „popová“ alba nejsou přece tak dobrá, jako „klasická“ s Gabrielem, navíc se na tom shodnou skalní fanoušci Genesis, hehe. Tak jdu na to.
Mama
Mama je jedna z nejsilnějších písní Genesis. A mně se strašně líbí. Tím bych mohl skončit. Protože vážně nevím, jak to vysvětlit skalním fanouškům, hehe. Opět je to hodně „průkopnické“, neobvyklé, ale pořád jsou to Genesis, „jenom“ zkrátka se píše rok 1983, a oni znějí dobře a moderně, kurevsky dobře a moderně. Přemýšlím, jestli se jim někdy předtím podařilo navodit takovou atmosféru, takovou gradaci, navíc v podstatě s minimalistickými prostředky. Pro mě je to prostě lahůdka, po všech stránkách, zvukově excelentní. Jak se po čtyřech minutách přidají (asi) normální, akustické bubny a basa, tak to je veliký nářez. Collinsův smích je bombastický. A taky jsem při poslechu opět kroutil hlavou – jako, že opravdu nechápu, jak někdo může neslyšet tu nádhernou muziku. Otvírák na úrovni Eleventh Earl Of Mar, Dance On A Volcano nebo The Musical Box.
That's All
Ovšem u druhé skladby je to podstatně horší. Pokud bych měl odstupňovat svoje pocity, tak by to asi vypadalo následovně: To si mohli odpustit – to se jim tedy moc nepovedlo – to je ale kolovrátek - to je dost blbá písnička – to je vážně ohavnost, hehe. A přitom ta melodie v refrénu je pěkná, asi mi vadí (co vadí, serou!!!) aranže, když se pak na konci ozve to odporné syntetické tleskání, není mi dvakrát do zpěvu, hehe. Tohle je pro mě jedna z nejhorších skladeb, jakou Genesis natočili.
Home By The Sea + Second Home By The Sea
Beru tyhle dvě (spojené) skladby jako jednu. Jako jednu skvělou. Phil tady zpívá naprosto fantasticky. Tohle je velice povedených jedenáct minut. Ve druhé části jsem sám sobě kladl otázku, jestli znám jinou kapelu, která dokáže hrát pět minut (než se na závěr přidá zpěv) jeden jednoduchý rytmus, aby to mělo takové koule. A Collins dokázal i ty pro mě dost ohavné elektronické bubny, na které hrál v té době skoro každý, tak nějak zlahodnit mému uchu.
Illegal Alien
Jsem tedy opravdu moc zvědav, co jsem psal o téhle písničce před lety, protože teď mám chuť napsat, že je to skrytá bomba. Skrytá proto, že jsem o ní nevěděl, a bomba proto, že bomba, hehe. Fakt jsem čekvápnutej. Jednoduchá, veselá, až rozverná píseň, ale strašně se mi prostě teď líbila, třeba ten prostředek, takové ty jakoby karibské klávesy, moc pěkné (trochu reggae) bubny, Collins zpívá úchvatně, a nejen ty (asi) syntetické dechy mi připomínají The Beatles. Krásná, velice povedená skladba.
Taking It All Too Hard
Tak jelikož moc nevím, co o téhle písničce napsat, napíšu, že je nejkratší, což je zcela jistě pro všechny velmi cenná informace. Má tři minuty a padesát osm vteřin, hehe. Nemůžu napsat nic negativního, ta skladba mi nevadí, je, pravda, trochu jednodušší, ale taky jsem cítil místy závan starých Genesis, jako někde z období A Trick Of The Tail nebo Wind & Wuthering.
Just A Job To Do
Výborná věc, jedna z nejlepších na albu. Pěkná basa (když se na ní zaměříte, hehe), skvělý (jako vždy) Collins – to Bang, Bang, Bang je fakt super – a tak nějak celkově se mi zdá tahle písnička velice povedená, a taky zde trochu cítím „staré“ Genesis. A to unisono, které ve skladbě dvakrát zazní, je rovněž vynikající (0:43 a 3:17). Opravdu výborná, svěží písnička.
Silver Rainbow
Další pěkná skladba, taková naléhavá. Bomba to ale asi pro mě není. Ty elektronické bubny opravdu nejsou to, z čeho bych byl dvakrát na větvi, i když musím uznat, že Phil Collins na ně hrál dost jinak, než všichni ostatní, kteří je používali. Celá kapela tady zní hodně moderně (na tu dobu), a když si člověk odmyslí ty aranže a přimyslí deset let staré, může mu to (opět) připomenout staré Genesis. Asi tak deset let. Třeba z roku 1973, hehe. Tedy plus mínus. Hehe.
It's Gonna Get Better
A na závěr naprostá bomba, nádhera, pokud bych měl jmenovat nejlepší písničku na desce, tak bych asi řekl, že je to tahle. Krásná, pomalá, trochu temná, smutně působící skladba, srašně mě bere ten začátek (dodnes jsem netušil, že jde o jakýsi úryvek z baletní suity Arama Chačaturjana), a ještě víc pak upravené opakování kolem třetí minuty – úžasná basa a hlavně ty jakoby falešné (nebo co) klávesy. Tahle písnička je taková zvláštní, jiná, než ostatní, vždycky se mi líbila, ale až dneska jsem zjistil, jak moc.
Takže co říct závěrem? Genesis se mi nelíbí tak moc, jako Abacab, který mi přišel odvážnější, syrovější, experimentálnější, špinavější, tady je to celé víc uhlazené, řekl bych, a taky víc předvídatelné. Oceňuju to kolektivní skládání, údajně se sešli ve svém studiu, aniž by měli jedinou notu, jediný nápad, a všechno je výsledek improvizací a jamování. Jsou tady slabší skladby, ale taky bomby.
8/10
Přečetl jsem si svoje skoro sedmnáct let staré hodnocení, a asi nikdy jsem nebyl tak překvapený. Nejvíc zcela jistě z toho, co jsem psal o Illegal Alien, protože si vážně nepamatuju, že jsem byl z téhle písničky nadšený už tenkrát – ale ta shoda mě moc potěšila. Taky mě pobavilo, jak i tenkrát jsem zmínil ta dvě místa v Just A Job To Do, a znovu dost překvapilo, jak nadšeně jsem psal o závěrečné It´s Gonna Get Better. A musím ještě souhlasit sám se sebou s tím Collinsem, a zopakovat, že na desce zpívá opravdu fantasticky.
|
Registrace nového uživatele 
