PROGRES 2 - výroční koncert 55 let na hudební scéněPavel Váně na začátek koncertu řekl, že budou hrát stylem cik-cak. A to i dodrželi: pomalé skladby střídaly rychlé a tvrdé, staré vykopávky ty nejnovější kousky. Přiznám se, že jsem šel na Dialog s vesmírem, myslel jsem, že tato deska bude páteří koncertu. Nevím tedy, proč jsem si to myslel, nikde to avizování nebylo. Z jiných starších věcí od nich znám jen málo a z těch nových vůbec nic. V polovině koncertu jsem začal pociťovat zklamání, že se nedočkám, ale nakonec blok skladeb z Dialogu byl vyvrcholením koncertu, byla to ta pověstná třešnička na dortu a já byl nakonec uspokojen... Všem na podiu to hrálo skvěle, Váněmu i Dragounovi to i dobře zpívalo. Na rozdíl od Kluky, který se hlavně v začátku koncertu trochu trápil. Váně má úsměv a stále vypadá jako veselý mladistvý moravský chalan. U některých nových skladeb a samozřejmě u věcí z Dialogu zněly progresivní hudební postupy srovnatelné s představiteli současných špičkových prog kapel. Nejvíc se mi líbil výkon Romana Dragouna a také basáka (o generaci mladšího). Ten když vzal do ruky bezpražcovou pětistrunku byla to mana, kterou podpořil skvělý zvuk basy po celý koncert. Dragoun seděl za velmi solidní hradbou klávesových nástrojů, takže mu byla vidět tak tak hlava. Řešil to tak, že při vrcholech koncertu a nářezu jako prase si stoupal. Takže celkově spokojenost a hudebních zážitek z koncertu starých pardálů, kteří ukázali, že ani zdaleka do starého železa nepatří. A navíc jsem si tam pořídil dvoj CD Dialog s vesmírem, kde na prvním CD je remasterovaná původní nahrávka se čtyřmi bonusy a na druhém disku je koncertní záznam z premiérového představení v roce 1978 v Praze. |